Harry Houdini, jeden z nejznámějších iluzionistů všech dob. Do Ameriky přišel jako malý židovský chlapec, který našel svou životní vášeň v útěcích z pout, lan i svěrací kazajky. To ale nebylo jeho jediné pole působnosti. Věděli jste, že byl také herec? A že jako jeden z prvních obletěl Austrálii? Jeho život byl stejně rozmanitý jako jeho kouzelnické triky.
Úspěšný kouzelník se narodil v roce 1874 v Budapešti ještě jako Erik Weisz. Spolu se svou židovskou rodinou odešel roku 1878 do Ameriky. Rodině se samozřejmě snažil finančně pomáhat, tak už jako mladý střídal spoustu zaměstnání. Nejvíc ho to ale stejně táhlo na jeviště.
Nejdřív hrazda, karty a pak únik
Už jako devítiletý kluk vystupoval před publikem na hrazdě jako Ehrich, princ vzduchu. Postupně se jeho pole působení v kouzelnických dovednostech rozšiřovalo. V roce 1891 začal vystupovat pod přezdívkou King of Cards a v jeho repertoáru v tu dobu převládaly karetní triky.
Ve svých pětadvaceti letech konečně našel oblast, které se chtěl bezmezně věnovat. Bylo to umění úniků. Jako Harry Houdini začal vystupovat na různých trzích a výstavách. Zlom přišel, když ho v roce 1899 viděl vystupovat Martin Beck. Ten se posléze stal kouzelníkovým manažerem. S Harrym objeli šňůru po tamních estrádních sálech. Nejvíce jej ale proslavila následná cesta po Evropě.
Sláva a peníze mu neunikly
Houdini byl kromě skvělého eskamotéra také výborný marketér, který svým způsobem předběhl dobu. Dnes bychom ho možná mohli označit za influencera. V podstatě propagoval velké firmy tím, že v nich předváděl své kousky. Například při spolupráci s pivovarem se nechal zavřít do obrovského pivního sudu. Během první světové války také učil vojáky, jak nejlépe uniknout z pout. A také jak si v takové situaci udržet chladnou hlavu.
Houdini byl také velmi renesanční člověk. V mládí byl zvyklý dělat několik zaměstnání naráz, aby pomohl rodině, a tento zvyk mu zůstal i v dospělosti. V roce 1918, když už byl světově známý kouzelník, se rozhodl zkusit štěstí u filmu. Natočil jich několik, žádného velkého ohlasu se však nedočkal. Proto v roce 1923 filmový průmysl opustil.
Jeho velkou vášní bylo letectví. V roce 1909 si koupil dvouplošník, na kterém se sám snažil naučit létat. Nakonec se mu to povedlo, a dokonce byl označován za prvního člověkem, který přeletěl Austrálii. To nakonec badatelé vyvrátili, podle dostupných pramenů ho předběhl profesionální letec Colin Defries. Ale jedním z prvních byl určitě.
Živil se jako „krotitel duchů“
Své znalosti a zkušenosti ze světa kouzel dokázal Houdini využít velmi zajímavým způsobem. Stal se jedním z členů Amerického vědeckého výboru. Ten nabízel neuvěřitelnou odměnu člověku, který dokáže prokázat své nadpřirozené schopnosti. K tomu však nikdy nedošlo. A to i díky Houdinimu, který bez mrknutí oka odhaloval podvodníky a jejich techniku.
Zbytečná smrt?
V roce 1926 měl jedno ze svých vystoupení v Detroitu, když za ním přišli dva fanoušci. Jejich debata se stočila k výdrži kouzelníka a k tomu, zda opravdu nemůže být zraněn. Nakonec se rozhodli to vyzkoušet a jeden z mladíků uhodil Houdiniho do břicha, toho to ale bolelo víc, než bylo obvyklé.
Další dva dny trpěl bolestí břicha, a nakonec se přidala i horečka. Lékař okamžitě poznal zánět slepého střeva a poslal ho do nemocnice. Ten však jeho radu neuposlechl a dál pokračoval ve svých představeních. Týden nato Houdini zemřel na zánět pobřišnice, který byl způsoben právě neoperovaným zánětem slepého střeva.
Zdroj: Historydaily.org, Wikipedia
Autor: Markéta Mladá
