Oblíbený moderátor, bavič a imitátor Vladimír Hron během svého života zažil mnohé. Na vystupování nezanevřel a stále ho naplňuje. Týdeníku 5plus2 řekl, jak oslavil narozeniny, a svěřil se také s rodinným prokletím, které musel překonat.
Ve vystupování hodlá pokračovat Hron i nadále. A to i přesto, že má z podzimu kvůli covidu trochu obavy. Ne tak kvůli sobě, ale spíše lidem.
„Mám obavu, že se lidé budou na podzim bát přijít do vnitřních sálů. Byl bych rád, aby se nebáli, a to myslím i obecně, protože strach je podle mě zárodkem snad všech chorob na světě,“ řekl v rozhovoru.
Předci umírali před 30. rokem života
V něm se rozpovídal také o prokletí, které postihlo jeho rodinu. Život jeho mužských předků totiž vyhasl s příchodem třicítky. Hron jej však konečně prolomil, nedávno oslavil 55. narozeniny.
„Pradědeček z tatínkovy strany zemřel v nejlepších letech po kopnutí koněm, jeho syn a můj dědeček zemřel mlád za války rukou banderovců, tatínek se jako další v řadě ve třiceti zabil v rodném Mostě na motorce,“ řekl Hron.
„Když jsem dospíval a začal řešit otázky života a smrti, měl jsem tyto tragédie stále před očima. Do svých třicátých narozenin jsem pořád čekal, co se stane, co přijde,“ dodal.
Moc mu asi nepřidalo, když měl před třicítkou ošklivou nehodu – také na motorce, jako jeho otec. Od té doby se jim raději vyhýbá a osud znovu nepokouší. V tom, co se mu stalo, vidí znamení, možná i něco magického.
„Velmi zvláštní je, že můj otec zemřel v roce 1969, já měl nejspíš zemřít v roce 1996. Když se podíváte na ty číslice, tak je stačí otočit, taková magická záležitost. Já tu nehodu ale přežil a od té doby se motocyklu vyhýbám. Vnímám to jako vyšší znamení. Zatím žiju, uvidíme, co bude dál,“ nechal se slyšet oblíbený bavič.
Vědma se děsivě strefila
Dále přiznal, že rok po této události se vydal za vědmou. Vyděsilo ho, že dotyčná dle jeho čáry života zjistila, že před rokem zemřel. Řekla mu také, že „teď žije život, který dostal jako dar za něco, co udělal.“ Co to ale bylo, na to dodnes Hron nepřišel.
Její větu si ale vykládá i tak, že teď zkrátka rozdává lidem radost svým uměním, které dělá s pokorou. A šaškem prý není jen na jevišti, ale i v osobním životě.
Umí skvěle napodobovat Luďka Sobotu nebo Felixe Holzmanna a nebojí se jejich hlasy využít, když ho třeba zrovna staví policie.
O jeho vystoupení je pořád zájem a jak v interview pro 5plus2 řekl, rád přijede všude tam, kde ho pozvou. Už má za sebou i představení v Káhiře v šedesátistupňovém hicu a určitě se najdou další nezvyklá místa, kde jeho hvězda ještě zazáří.
Zdroj: 5plus2
Autor: Alice Konopásková
