Zhruba čtvrtina učitelů v České republice se letos cítila ohrožená syndromem vyhoření. Podle dotazníkového průzkumu Mapa školy navíc třetina pedagogů pocítila ze své práce vyčerpání, 93 % z nich je ale přesto v práci spokojených a své místo by neměnili.
Syndrom vyhoření je stav chronického stresu. „Ten vede k fyzickému a emocionálnímu vyčerpání, cynismu a odloučení, dokonce i pocitům méněcennosti a nedostatku úspěchu. Když se syndrom vyhoření blíží, už nejste schopni účinně fungovat na osobní ani profesní úrovni,“ popisuje Zdravotnické zařízení ministerstva vnitra.
To také varuje, že na pozoru by se před syndromem vyhoření měli mít především jedinci, kteří jsou psychicky vytíženi. A k těm bezesporu učitelé patří. „Vysoce kvalifikovaní pracovníci mají často tendenci ignorovat skutečnost, že pracují mimořádně dlouhé hodiny, přebírají mimořádně těžké pracovní úkoly a kladou obrovský důraz na to, aby vynikali,“ dodává server.
Vyčerpání se syndromem vyhoření souvisí
Průzkum na celkem 2600 učitelích z 90 základních škol v ČR dělala v loňském roce společnost Scio. Její manažer komunikace Bohuslav Bohuněk uvedl, že 31 % oslovených učitelů přiznalo vyčerpání z práce a 61 % jich uvedlo, že občas pociťují únavu.
Tyto výsledky přitom podle jeho slov se syndromem vyhoření souvisejí. Tím se navíc podle výzkumu cítí ohroženo 24 % učitelů. Přesto by ale většina učitelů ze svého zaměstnání nechtěla odejít.
„S finančním ohodnocením je nyní rozhodně spokojena více než třetina (35 %) pedagogů a další více než polovina (54 %) je spíše spokojena. V předcovidovém roce 2019 přitom s odměňováním bylo rozhodně spokojeno jen 18 % a spíše spokojeno 54 % učitelů,“ píše server Scio.
Vliv na psychický stav učitelů má mnoho faktorů
Právě covid je podle České televize jedním z faktorů, který má na současný psychický stav učitelů velký vliv. Ačkoli už je totiž delší dobu po lockdownu, pro některé je stále problém se s následky vyrovnat. Navíc je zmáhá také nápor z uprchlické krize.
Dalšími vlivy, které negativně ovlivňují psychický stav učitelů, jsou pak podle Mapy školy agresivita rodičů namířená směrem k vyučujícímu, ze které má strach 12 % pedagogů, či přímo strach z některého rodiče. Na dalším místě je pak také hrubě vulgární chování žáka, které dělá starosti 10 % učitelů.
Kromě syndromu vyhoření se potýkají pedagogové základních škol i s dalšími psychickými problémy. Server Nevypusť duši informuje například o tom, že pro 53,2 % učitelů je jejich práce zdrojem dlouhodobého stresu a 15 % učitelů se potýká s projevy středně těžké až těžké deprese.
Zdroj: Scio, Mapa školy, Zdravotnické zařízení ministerstva vnitra, Nevypusť duši, Česká televize
Autor: Šárka Cvrkalová
