České školství čekají v budoucnu velké změny, kterými se má oprostit od minulých let a přizpůsobit se současnosti. Modernizace institucionálního vzdělávání má zahrnovat digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci, píšou Lidovky.cz.
Zásadní změna má proběhnout během velké revize rámcových vzdělávacích programů, na které už se pracuje. Začleněné mají být do roku 2023. „Děti potřebují vycházet ze škol vybavené dovednostmi a kompetencemi, které jim budou užitečné v dalším studiu, v životě anebo v profesi, což je i hlavní myšlenka a zároveň cíl revize rámcových vzdělávacích programů,“ řekl ministr školství Robert Plaga. S modernizací školství počítá i koalice Spolu, Piráti a STAN.
Nový přístup ovlivní děti, rodiče i učitele
Výsledkem změn má být naprosto odlišné pojetí výuky, než na které jsou rodiče a děti zvyklí. Prioritou je digitální kompetence, schopnost se učit, cílí se i na posilování občanských kompetencí a kritického myšlení. Zásadní je také orientace na mezioborovou spolupráci a týmové řešení úkolů. Ubýt má slepého biflování
Malá revize, která proběhla v minulosti, zajistila větší rozsah výuky informatiky a cílila na informační gramotnost žáků, u akademické veřejnosti však neměla velký úspěch. Koncept velké revize usiluje o digitální kompetenci, tedy použití digitální gramotnosti v praxi, a o informatické myšlení, bude tedy náročné ho do výuky přirozeně začlenit.
„Jde o metodu. Metodu efektivního hledání řešení problémů, které proměnlivost až tekutost doby přináší ve velkém množství. S informatickým myšlením nelze nakládat jako s předmětem, jako s obsahem, musí být využito právě při práci s obsahem. Metodu můžete využít v matematice, výtvarné výchově, cizím jazyce,“ přiblížil plán odborník na inovativní vzdělávání Bohumil Kartous.
Blíží se konec slepého biflování
Přednášky a pasivní naslouchání výkladu má nahradit týmová práce a společné projekty. Tak vzniká větší prostor pro aktivitu žáků, využití kritického myšlení, procvičování argumentace a přemýšlení v souvislostech. Podobný systém už v některých školách funguje, rozhodně se ale nejedná o normu.
„Můžou to být skupinové výuky, projektová činnost. Při ní bude žák třeba zkoumat přírodní jev, bude ho muset zaznamenat a pak prezentovat. V tom se propojí několik znalostí napříč předměty, od biologie přes kritické myšlení po rétoriku. S tím souvisí i prvek takzvané gamifikace školství, kdy prostřednictvím různých her děti mnohem lépe a přirozeněji přijímají informace, učí se, aniž by si uvědomovali, že se učí,“ nastínil Jaromír Beran, zastupující náměstek pro řízení sekce vzdělávání a mládeže na ministerstvu školství.
Základem má být změna ve výuce na pedagogických fakultách. Revize vychází z již schválené Strategie vzdělávání 2030 a zásadním způsobem prosazuje digitální kompetenci dětí i pedagogů. Počítá také s využíváním technologií během výuky. Otázkou zůstává, jestli budou mít školy na požadované vybavení peníze.
Příkladem využití technologií mohou být 3D modely ve výuce biologie. „Učitel promítá 3D model těla, žáci můžou díky technologiím od sebe oddělit jednotlivé vrstvy tkáně, dívat se pod ně, otáčet modelem. Tím třeba mnohem lépe pochopí, jak funguje srdce,“ popsal Beran.
Autor: Aneta Střechová
