Soud dnes potrestal půlroční podmínkou s odkladem na jeden rok bývalého poslance SPD Miloslava Roznera. Ten v roce 2017 označil koncentrační tábor v Letech u Písku za neexistující pseudokoncentrák a dopustil se tím zpochybňování genocidy. Poslanec nicméně obžalobu odmítá.
Podle svých slov Rozner pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit vepřín stojící u pietního místa v Letech. Dnešní verdikt není pravomocný, podle soudkyně Heleny Strnadové je ale Roznerova obhajoba nevěrohodná a účelová.
Rozner se ohání především tím, že se mu nelíbila cena přes 450 milionů, které měl vepřín stát. „Pokud by skutečně chtěl kritizovat nepřiměřeně vysokou odkupní cenu, mohl hovořit pouze o ceně, o ekonomických, suchých faktech,“ tvrdí Strnadová.
Kritizoval i tehdejší vládu
K výroku Roznera došlo v prosinci roku 2017, kdy kritizoval tehdejší českou vládu, zároveň ale zpochybnil existenci koncentračního tábora. „Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl tehdy.
Státní zástupce podle iDNES tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny, navíc také zpochybňoval utrpení romské menšiny. V březnu Rozner odmítl, že by svým vyjádřením chtěl jakkoli popírat holokaust. Svá slova dokonce odůvodnil.
Neexistující prý řekl proto, že v roce 2017 už skutečně koncentrační tábor neexistoval. Slovem pseudokoncentrák pak prý místo označil, protože podle znaleckého posudku Historického ústavu Akademie věd ČR tábor v Letech nebyl koncentračním.
Zemřelých je mu líto
Rozner několikrát veřejně řekl, že jeho výrok nemá nic společného s popíráním genocidy, že mu šlo výhradně o cenu vepřína, a že je mu velmi líto obětí, které v táboře zahynuly. Soud ale vidí jeho obhajobu jako účelovou a o celé věci se tak bude ještě dlouho mluvit.
Státní zástupce Michal Bušek se domnívá, že Roznerův výrok rozhodně byl zlehčováním utrpení romské většiny. Jako koncentrační tábory podle něj nejsou označovány pouze vyhlazovací tábory, ale i ty internační.
„Znovu zdůrazňuji, že nepopírám a nezlehčuji romský holokaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,“ řekl dnes soudu Rozner. Bývalý poslanec SPD si stojí za svým, je tedy možné, že soudy se ještě nějaký čas potáhnou. Rozsudek totiž není pravomocný.
Tábor v Letech byl nejprve pracovní tábor a později také sběrný tábor během druhé světové války. Byl založen 8. srpna 1940 jako kárný pracovní tábor pro odsouzené vězně. Od 9. března 1942 byli ve sběrném táboře a od srpna 1942 v cikánském táboře v Letech vězněni lidé, které protektorátní úřady považovaly za Cikány, tedy romského původu. Ti byli drženi za nelidských podmínek a většinou zde nebo později v jiných koncentračních táborech zemřeli.
Později bylo z tohoto tábora do Osvětimi deportováno celkem 420 vězňů. V 70. letech 20. století byl v části původního tábora vybudován velkokapacitní vepřín. V 90. letech 20. století byl u vepřína zřízen památník. Od té doby se objevovaly tendence vepřín odstranit a na jeho místě vybudovat památník obětem tábora. Vláda o odkupu vepřína a zřízení památníku rozhodla právě v roce 2017.
Zdroj: CNN Prima NEWS, Novinky, iRozhlas, Seznam zprávy, iDNES
Autor: Šárka Cvrkalová
