Učitelé humanitních a sociálně-vědních oborů na vysokých školách si stěžují na nízké platy. Zvažují kvůli tomu dokonce i stávku. ČTK uvádí, že by se projevila mimo jiné pozastavením konání státnic a vydávání diplomů. Zástupci Asociace děkanů filozofických fakult a další vysokoškolští pedagogové už dříve sepsali petici, ve které vyzývají vládu k řešení situace.
Učitelům na základních a středních školách má zákon garantovat nadprůměrný příjem. Vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů ale mají peněz nedostatek. „Už je to pod hranicí důstojné mzdy, za níž lze ve městech, kde se otevírají vysoké školy, přežít,“ upozorňuje Eva Lehečková, děkanka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Průměrná mzda v Praze činí přes 48 000 korun. Učitelé na vysokých školách ale mají průměrně hrubou mzdu 32 400 korun. „Ta frustrace je natolik obrovská, že to téma rozhodně chceme otevřít a ke stávce možná skutečně dojde,“ říká pro Český rozhlas Lehečková.
O 10 tisíc méně než na gymnáziu
Nad platy učitelů na vysoké škole se pozastavil i člen výkonného výboru Asociace děkanů filozofických fakult Robert Antonín. „Vezměte si, že jste zaměstnanec vysoké školy, akademik. A váš základní plat je řádově třeba o 10 tisíc korun nižší, než kdybyste byl učitel na gymnáziu,“ řekl Seznam Zprávám.
Doplnil, že za méně peněz je po nich chtěno více muziky. Jako vysokoškolští učitelé totiž mají daleko více povinností než profesoři na středních školách.
Objevily se však obavy, zda by studenti stávkujících fakult nebyli ohroženi. Na to má ale Lehečková jasnou odpověď. Podle jejích slov jde vždy komunikovat o tématu a vyřešit ho tak, aby se situace studentů dotkla co nejméně a rozhodně neměla vliv na jejich školní výsledky.
„My se na Akademickém senátu Filozofické fakulty snažíme pravidelně vysvětlovat finanční situaci učitelů studentům. Řešíme i její příčiny a možnosti změn. Studenti tak o možné stávce určitě tuší,“ dodává pro Český rozhlas.
Jděte makat rukama
Po rozhovoru s Evou Lehečkovou se na twitteru objevila řada negativních názorů. Někdo v nich uváděl, že jsou humanitární obory k ničemu, jiní zase podotýkali, že by měli jít učitelé „makat rukama, aby viděli, co je to práce“.
„Humanitní obory většinou zásobují svými absolventy politické neziskovky a média. Jinak najdou uplatnění leda ve fastfoodu. Jde až na výjimky o jedince, kteří by technický obor vystudovat nezvládli,“ píše paní Jana na twitteru.
Humanitní obory většinou zásobují svými absolventy politické neziskovky a média. Jinak najdou uplatnění leda ve fastfoodu. Jde až na výjimky o jedince, kteří by technický obor vystudovat nezvládli.
— Jana Molnárová 🇨🇿 (@molnarova_jana) February 8, 2023
Její slova doplňuje i pan Jarda, který se ptá: „Humanitní obory by neměly dostávat nic. K čemu nám jsou všelijací politologové? Proč nejdou studovat technické obory? Když mají ti profesoři tak malý plat, tak proč nejdou učit jinam a něco prospěšného?“
Podle všeho se tak některým skupinám lidí nezdá, že by měly vysoké školy nárok na stávku a stížnosti. Zda k něčemu takovém dojde, je otázkou následujících týdnů.
Zdroj: Výzva na podporu humanitních a sociálněvědních oborů, Twitter, Seznam Zprávy, Český rozhlas, ČTK
Autor: Šárka Cvrkalová
