Ačkoliv ceny energií, potravin i spotřebního zboží stoupají, lidé se stejně na svátky připravují jako jindy. Vzhledem k posledním dvěma letům, kdy byly svátky ovlivněny přísnými opatřeními kvůli pandemii, se letos někteří na svátky chystají dokonce více než dřív. A navzdory stoupajícím cenám přesto utrácejí velké částky peněz.
Již několik měsíců sledují obyvatelé České republiky stoupající ceny prakticky všeho. Zdražují se energie, základní potraviny, elektronika, auta. Může za to nejen pandemie koronaviru, ale také aktuální konflikt na Ukrajině. S ohledem na blížící se Velikonoce se tedy očekává, že tradiční velikonoční nákupy se prodraží.
Aby nás beránek „nepokakal“
Obsah nákupního košíku před Velikonocemi se podle ekonomů zdražil téměř o 20 %. Podle CNN Prima News se totiž v krátkém horizontu sešly dvě inflace – pandemická a válečná. Zdražilo maso, mléko i základní suroviny na pečení jako vejce či mouka. Ty podle analýzy společnosti Česká distribuční meziročně zdražily průměrně o 22 procent.
„Je vidět, že i v době výrazné inflace se obchodníci zákazníkům snaží vycházet vstříc a nabízí jim příležitost ušetřit. Nakupování podle letáků, dříve označované za doménu seniorů, je dnes hojně využíváno i mladými rodinami nebo jednotlivci. Letáky mnoha domácnostem umožňují kvalitně nakoupit a zároveň šetřit rozpočet,“ uvedl pro ČTK ředitel České distribuční Petr Sikora.
Vzhledem k rostoucím cenám se lidé proto často snažili u zboží s delší zárukou využít slevových akcí. To se týká například nákupu tradičních cukrovinek, které lidé kupovali už několik týdnů před Velikonocemi. Současně ale přetrvává podle obchodníků poptávka po kvalitních produktech, píše ČTK. Lidé totiž více nákupy plánují.
A zároveň v souladu s tradicí „aby vás nepokakal beránek“ Češi podle prodejců kupují před Velikonocemi také nové oblečení nebo doplňky.
Nabízí se tedy otázka, proč lidé nešetří a tyto věci si neodpustí, když vědí, že jindy by si je pravděpodobně nekoupili? Proč se v období před svátky zvyšuje poptávka po luxusním či výjimečném zboží nebo například po speciálních potravinách či alkoholu? Právě tyto otázky redakce Přehledně24 položila i sociologům.
Utrácení je dáno tradicí i reklamou
„Zvýšená míra utrácení je odrazem nastavení ve společnosti. Osobně bych to ale nevztahoval pouze k utrácení, tedy konzumní stránce svátků, ale spíše bych Velikonoce viděl v kontextu tradic, které jako společnost uznáváme a slavíme,“ myslí si sociolog Pavel Kovařík.
Právě tradiční stránku svátků připomíná i profesor Aleš Sekot z Masarykovy univerzity. „Žijeme v sekularizované společnosti. Kalendářní stereotyp svátků (zejména těch církevních) masa lidí vnímá půvabem pracovního volna a konzumními rituály s tím spojenými. Smysl a význam Velikonoc je v lepším případě zastíněn barvením vajíček či nově popíjením zeleného velikonočního piva ve veřejném prostoru ateistické konzumní společnosti.“
Oslava velikonočních svátků, stejně jako těch vánočních, je podle Kovaříka něco, co v sobě máme zakořeněné odmalička a neseme si v sobě po generace. „Velikonoce patří k přechodovým svátkům, jsou to svátky jara, mají v sobě též hlubokou křesťanskou symboliku. Většina z nás si prakticky neumí představit, že by tyto svátky vypustila a vůbec si je nepřipomínala. Je to společensky daný fenomén.“
„Tyto svátky jsou také dobrou příležitostí k oslavám. To ale nutně neznamená ryze konzumní charakter. Lidé se tak nějak přirozeně touží zastavit, strávit čas se svými blízkými, udělat si to tzv. hezké. Velikonoce jsou k tomu dobrou příležitostí,“ doplňuje Kovařík.
Což kvituje i Aleš Sekot. „Žijeme v postmoderní společnosti, zážitky se v šedi každodennosti stávají konzumním statkem, když zejména mediální scéna nabízí jejich zprostředkování a sycení v neustávajícím toku nabídky za hranicí všedních dnů. Včetně nabídek gastronomických zážitků, sycených reklamou zejména u příležitosti svátků vnucovanou potřebou pořizovat si produkty nad rámec běžných potřeb.“
„Pokud budu sledovat komerční stránku Velikonoc, určitě může řada lidí pociťovat tlak podněcující větší spotřebu. Obchodníci nám prostřednictvím reklamy ukazují, jak správně slavit, co přesně k tomu potřebujeme, aby byly velikonoční svátky dokonalé. Cíl je všem zřejmý,“ komentuje tento trend Kovařík.
„Řada z nás má tendenci přizpůsobovat se svému okolí, kopírovat převažující postoje a projevy. Svou roli v tom hraje fenomén nápodoby, který známe ze sociálních sítí, kdy se snažíme vyrovnat ostatním, být tzv. stejně dobří jako oni. To může ovlivňovat i způsob, jakým způsobem budeme pojímat oslavu Velikonoc,“ uvádí Kovařík.
Právě sváteční čas je podle Sekota pro trh jedinečnou příležitostí masu konzumentů motivovat ke svátečním nákupním stereotypům. „Prostě nakupujeme vánoční dárky či velikonoční symboly v míře přesahující rozumné potřeby, ale vyjadřující náš finanční potenciál či prestižní ambice.“
Aleš Sekot dále připomíná: „Žijeme v konzumní společnosti: význam, hodnota, kredit jedince se mnohdy poměřuje schopností úspěšně se pohybovat jako spotřebitel na trhu, co nejvíce nakupovat, konzumovat. Proto se lidé mnohdy nehodnotí podle toho, jací ve skutečnosti jsou, ale co vlastní, kolik jsou schopni a ochotni si pořídit z bohaté tržní nabídky.
I ve způsobu vnímání svátků a míře utrácení lze však ve společnosti najít rozdíly.
„Domnívám se, že výše uvedené příliš nesouvisí se sociálním postavením, příjmy nebo vzděláním. Jsou to obecné principy sociální psychologie. Určitě bychom ale v jednotlivých skupinách společnosti našli odlišnosti ve způsobu oslav svátků. Dokonce bych si dovolil tvrdit, že každá sociální vrstva bude pojímat Velikonoce mírně odlišně, čímž bude demonstrovat, vědomě či nevědomě, svou odlišnost od jiných skupin obyvatel,“ dodává Kovařík.
Zdroj: ČTK, CNN Prima News, Přehledně24
Autor: Anna-Marie Rabová
