Češi jsou mistři v užívání léků. Odborníci se ale shodují v tom, že nadmíra léčiv spíš škodí než prospívá. Není to problém jen České republiky, celosvětově se tento problém nejvíce týká Spojených států amerických.
V České republice proběhla podle Českého rozhlasu jen jedna studie, která se zabývala tímto tématem. Zpracovali ji v roce 2008 lékaři z neurologických oddělení z celé republiky. Potvrdila se jejich hypotéza, že spotřeba léků proti bolesti je vyšší a stále neklesá.
Situace je závažná
Volně dostupné léky na bolest jako je Ibalgin, Paralen nebo Nalgesin si můžete koupit kdekoli v lékárně a v žádaném množství. Češi léky skupují do zásoby a nedodržují předepsané dávkování.
„Situace v Česku, myslím, pokud jde o nadužívání léků, je poměrně závažná a těch případů je hodně. My se pak ptáme, jestli to je pro jednoho člověka, nebo eventuálně pro rodinu či sousedy, ale lidi často nakupují právě vše možné, speciálně na bolesti,“ řekla Radiožurnálu Veronika Krajčová z nemocniční lékárny fakultní nemocnice Motol před čtyřmi lety.
Spotřeba analgetik ve větším míře než je doporučeno v příbalovém letáku může při dlouhodobém nadužívání bolest naopak způsobit nebo ji prodlužovat.
Třikrát za měsíc je v pořádku
Prášek třikrát do měsíce na bolest hlavy vám dlouhodobě nijak neublíží, ale pokud berete léky častěji, třeba na bolest zubů, zad i kloubů, můžete si přivodit i problémy se zažíváním. Nadmíra užívání léků ničí žaludek. Upozorňuje na to primářka neurologie Thomayerovy nemocnice Jolana Marková.
„Užijete lék více než polovinu dní v měsíci, a to už je problém. Definice nadužívání analgetik je pro Ibalgin nebo paracetamol, aspirin a tak dále stanovena tak, že pacient je užije více než polovinu dní v měsíci po dobu tří měsíců i déle,“ dodává Marková.
Dle informací Asociace inovativního farmaceutického průmyslu se kromě léků na bolest také nadužívají antibiotika, antidepresiva a léky na vysoký tlak.
Pro časopis Moje psychologie se k tématu vyjádřil i odborný ředitel NEO Centra psycholog a adiktolog Aleš Kuda. „V podstatě odmala se učíme, že na všechno existuje nějaký prášek. To v nás snižuje ostražitost vůči užívání některých léků, a to se stává normou.“ V České republice překračuje předepsané dávkování lékařem až devět set tisíc lidí.
Odvykání jako u heroinu
Z pohledu možné závislosti je to problém u léků určených na potíže se spánkem a úzkosti. Zolpidem, Neurol, Xanax či Lexaurin lidé zobají jako lentilky, přitom pět procent pacientů si na nich závislost vybuduje už po půl roce.
Kuda dodává, že „nejpočetnější skupinou pacientů zneužívajících léky na předpis jsou lidé ve středním věku, ve stejné míře muži i ženy, ale nechybí ani mnoho mladých.“ Ti bohužel často léky kombinují s alkoholem.
Petr Popov, primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze navíc pro Českou televizi řekl, že odvykání z nadužívání předepsaných léčiv je obdobné jako u heroinu.
Autor: Alžběta Kubátová
