Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti (NMS) vydalo Zprávu o digitálních závislostech v České republice. Vyplývá z ní, že až polovině středoškoláků hrozí riziko závislosti na sociálních sítí a jako velký problém se ukázaly i hry. V souvislosti se zjištěným ohrožením středisko varuje, že chybí specializovaná péče.
Zpráva byla poprvé v historii schválena Radou vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Vláda chce s tímto novým druhem závislosti bojovat například preventivními programy ve školách či zavedením předmětů o digitální gramotnosti.
Nadužíváním technologií je ohroženo až 445 tisíc lidí
Neexistuje jasná definice digitální závislosti, ale dá se popsat jako nadměrné užívání počítače či mobilního telefonu.
Závislý člověk pak tráví nadměrné množství času na sociálních sítích či hraním her. U her je riziková hranice hraní nad 4 hodiny denně a dle zprávy hraje hry nad tento limit až čtvrtina žáků základních škol. Skoro 30 % žáků základních škol pak tráví nadměrné množství času u sociálních sítí, u středoškoláků je to dokonce již polovina.
Ze zprávy vyplývá, že rizikem digitální závislosti je v Česku ohroženo až 445 tisíc lidí ve věku nad 15 let, v tom přibližně 253 tisíc mužů a 192 tisíc žen.
„Ukazuje se, že nadužívání digitálních technologií se týká až čtvrtiny dospívajících a pětiny mladých dospělých. V posledních letech rychle rostou počty klientů, kteří s tímto problémem navštěvují adiktologické ambulance,“ uvedla k závěrům zprávy vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Zpráva také zmiňuje, že se situace zhoršila v době pandemie, kdy se žáci v rámci distanční výuky přesunuli k počítačům a ztratili své kontakty. Velkým problémem pak také bylo uzavření volnočasových aktivit, do kterých se po skončení restrikcí vrátilo menší množství dětí a mládeže.
Dopady digitální závislosti
S nadměrným užíváním technologií je spojeno mnoho negativních dopadů na jednotlivce a jeho okolí, a jedná se tedy o vážný veřejnozdravotní problém.
„Mezi přímé dopady nadužívání digitálních technologií se řadí narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla a/nebo spánku, únava, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršená orientace v čase,“ uvádí zpráva NMS.
Dlouhodobé nadužívání technologií poté vede ke ztrátě chuti k jiným aktivitám (například ke sportu) a následné obezitě. Velmi vážným dopadem je pak ztráta kontaktů mimo digitální svět a s tím spojené zhoršené vztahy.
„U dospívajících se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresí, sebevražednými myšlenkami, ale i s agresivitou a konzumací alkoholu,“ upozorňuje studie.
„Ze závislosti na digitálních technologiích u svých dětí mám velký strach. Dnešní doba je spojená s tím, že je běžné a skoro až žádané, aby děti uměly ovládat počítače a chytré telefony. Jako máma dvou dětí však bojuji s mírou, která je ještě zdravá. Zatím to řeším tak, že děti k počítači nesmějí a žádné hry na něm nehrají. Ale vnímám, že to není udržitelný model. Vzdělávací projekty pro rodiče v této oblasti bych určitě uvítala,“ uvedla pro Přehledně24 maminka z Písku.
Chybějící pomoc
Jak uvádí zpráva NMS, tak „v oficiálních klasifikacích duševních poruch (DSM-5 a MKN-10) zatím internetová závislost ani porucha spojená s užíváním digitálních technologií není definována“.
S tím poté souvisí i absence možností řešení a chybějící specializovaná péče. Lidé, kteří pociťují, že se jim digitální závislost vymkla kontrole, mohou pomoc vyhledat v adiktologických ambulancích či mohou vyhledat služby klinických nebo dětských psychiatrů a psychologů.
„První krok jsme udělali, důkladně jsme popsali situaci. Nadužívání internetu a digitálních technologií se týká velké části populace. Problém ohrožuje děti i dospělé,“ uvedl národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil s tím, že je nyní třeba s výsledky správně naložit a situaci začít řešit.
Zdroje: NMS, iDNES, Přehledně24
Autor: Soňa Jiroutová
