Dle Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), který zpracoval studii týkající se spokojenosti Pražanů, je 80 procent obyvatel hlavního města se životem v něm spokojeno. Reakce obyvatel na zveřejněné výsledky jsou rozdílné a závisejí pravděpodobně na jejich politických preferencích.
IPR dlouhodobě zpracovává data týkající se hlavního města, která jsou zaměřená na dopravu či obyvatele. Nyní se však institut rozhodl zaměřit i na tzv. měkká data a zjišťoval názory Pražanů.
Dvě vlny šetření
První vlna průzkumu proběhla dle webových stránek IPR v roce 2017, kdy byl vybrán reprezentativní vzorek Pražanů, který byl podroben dotazníkovému šetření ve 12 tematických oblastech. Těmito oblastmi byli například kvalita života, bydlení, veřejná prostranství, doprava či veřejná vybavenost.
Šetření bylo poté zopakováno v roce 2020 a z 1 977 odpovědí respondentů byla zpracována studie Spokojenost a kvalita života Pražanů.
Pražané jsou nadprůměrně spokojení
Dle výsledků šetření je téměř 80 procent Pražanů spokojeno se životem v hlavním městě, což je dle celorepublikového srovnání nadprůměrné číslo.
„Celkově jsou spokojenější lidé mladší, vzdělanější, s vyššími příjmy, bydlící v rodinném domě, lidé žijící ve vlastním bytě a ti, kteří se cítí být součástí místní komunity,“ doplňují autoři výzkumu.
Překvapivé byly výsledky ohledně spokojenosti s bydlením a náklady za něj. Dle výzkumu je s těmito aspekty spokojeno 76,1 procent obyvatel Prahy.
I přes celkovou spokojenost si však obyvatelé Prahy uvědomují klimatické změny a hrozby s nimi spojené. Vnímá to 75 procent z nich.
Ohledně správy jsou Pražané aktivní a zastupitelstvo a jeho složení považuje za důležité 74 procent z nich. Na složení zastupitelstva se aktivně podílí 60 procent obyvatel tím, že chodí pravidelně k volbám. Navíc jsou obyvatelé spokojeni i s vedením Prahy. Celých 30 procent uvedlo spokojenost, 22 procent nespokojenost a zbytek se vyjádřil neutrálně.
Veškeré výstupy šetření studie Spokojenost a kvalita života Pražanů zveřejnil institut na svých stránkách.
Na západoevropská města Praha nemá
Ačkoliv si dle IPR vede Praha v rámci měst bývalého východního bloku velmi dobře, kvality života v západoevropských městech zatím nedosahuje.
Oproti zmíněným městům však Praha dosahuje nadprůměrné spokojenosti v oblastech MHD a bezpečí.
„Praha se pravidelným sběrem měkkých dat řadí k městům jako Mnichov či Lipsko, kde se dlouhodobě pomocí dotazníkového či anketního šetření sledují vybrané aspekty kvality života obyvatel. Již nyní probíhá další kolo sběru dat, jelikož data chceme pravidelně aktualizovat. Jen tak můžeme dlouhodobě sledovat a vyhodnocovat názory, postoje, ale i chování Pražanů a na jejich základě lépe plánovat město,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.
Reakce na studii jsou odlišné
Výsledky studie sdílel na svém twitteru stále ještě primátor hlavního města Zdeněk Hřib s tím, že s výsledky souhlasí.
Pražané jsou s životem v Praze spokojenější, chtějí zelené a dopravně udržitelné město, pravidelně využívají MHD a zajímá je řešení klimatických změn! 👍 pic.twitter.com/yw85mXPIYD
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) December 20, 2022
„Za posledních 8 let se z Prahy skutečně stalo příjemné místo pro život. Jenom bezmozek pojede v ranní nebo večerní špičce autem, navíc na místo, kde může své auto zaparkovat pouze na ulici. Máme skvělou a levnou MHD s hustými intervaly,“ zní jeden ze souhlasných komentářů pod příspěvkem primátora.
Většina komentářů je však zaměřena na negativní zkušenosti, a to zejména v oblasti dopravy. Primátor je na sociálních sítích aktivní a na většinu komentářů se snaží reagovat. Doplňuje tak různé informace či dovysvětluje závěry studie.
Většině z těch, kteří nejsou s něčím spokojení, vadí zejména parkování či kolabující doprava. Hodně se také objevují názory, že život v Praze kazí „náplavy“, tj. lidé, kteří se v Praze nenarodili.
„Ano, stále ještě jsme spokojeni, protože máme své rodné město rádi. Začíná se to ale postupně zhoršovat, jak se nám náplavy snaží z města dělat vesnici. A to nás mrzí…,“ zní například jeden takový komentář.
Na facebookových stránkách primátora jsou pak komentáře děleny dle politické příslušnosti přispěvovatelů. S výsledky studie souhlasí především otevření voliči Pirátů či lidé, kteří svými komentáři Hřibovi vyjadřují jasnou podporu.
Zdroj: IPR Praha, Twitter Zdeněk Hřib, Facebook
Autor: Soňa Jiroutová
