Mezi dalších skoro sedm set položek nehmotného kulturního dědictví UNESCO byla v minulých dnech přidána francouzská bageta. Rozhodl o tom Mezivládní výbor pro ochranu nehmotného kulturního dědictví. Výsledek byl zveřejněn na jejich twitteru.
Organizace se ve výběru soustředila na takzvané „know-how“ a kulturu bagetového chleba.
Francouzský národ je pyšný na svou tradici
Od roku 1970 se počet řemeslných pekáren ve Francii snížil až na 35 000 z dřívějších 55 000. Podle webu BBC také Francie produkuje v průměru 16 milionů baget denně. Přesto tradiční místa pro výrobu baget poslední roky bojovala za udržení jejich provozu například kvůli supermarketům, ale i čím dál populárnější výrobě kváskového pečiva. Zařazení na list jim ovšem dává novou naději.
🔴 BREAKING
New inscription on the #IntangibleHeritage List: Artisanal know-how and culture of baguette bread.
Bravo #France 🇫🇷!
ℹ️ https://t.co/n5nd2IfvLJ #LivingHeritage pic.twitter.com/MINHjuVffK
— UNESCO 🏛️ #Education #Sciences #Culture 🇺🇳 (@UNESCO) November 30, 2022
Bageta, jak ji známe, byla oficiálně pojmenována před více než 100 lety, v roce 1920. Tehdy byla zavedena přísná pravidla pro to, co se považuje za bagetu – standardizovaná délka 80 cm a hmotnost 250 g. Prezident Macron, který dlouho bojoval za to, aby byla bageta na seznam zařazena, po vyhlášení poznamenal: „Bageta je 250 gramů kouzla a dokonalosti v našem každodenním životě“.
Web BBC dále uvádí hned několik možných teorií pro vznik francouzské bagety. Někteří se domnívají, že chléb byl nařízen Napoleonem, aby se vojákům lépe nosil. Jiní zase předpokládají, že se francouzským dělníkům chléb lépe trhal a dělil.
Generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay pro CNN uvedla, že chráněný status bagety je poctou „tradici“, že toto zařazení „oslavuje francouzský způsob života“, a dodala, že bageta je každodenním rituálem, strukturujícím prvkem jídla a synonymem sdílení a družnosti. Považuje prý za důležité, že tyhle zvyky a dovednosti budou v budoucnu zachovány.
Azoulay také uvedla, že Francii trvalo šest let, než shromáždila veškerou potřebnou dokumentaci, pro podání žádosti k zařazení na seznam UNESCO.
Mezi další zahraniční nominace se také dostal například kubánský rum, čínská výroba čaje nebo tuniská omáčka harrisa. Novinskou je i srbská slivovice.
V zařazení na seznam uspělo také české vorařství
Na seznam také bylo ve čtvrtek 1. prosince přidáno oficiálně vorařství, které nominovalo Česko společně s dalšímy státy. Podle webu iDNES nominaci vorařství, tzv. „timber rafting“, společně připravilo šest evropských států, kromě Česka ještě Lotyšsko, Německo, Rakousko, Španělsko a Polsko.
Podle iDNES v tradici vorařství byly hodnoceny znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. Přestože voroplavba jako komerční doprava zanikla, tradice jsou stále předávány mladším generacím.
iDNES dále uvádí, že Česká republika má nyní i s fenoménem vorařství na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO zapsáno osm položek. Ministr kultury Martin Baxa se o úspěchu vyjádřil na svém twitteru, kde i zveřejnil fotku se svazem vltavanským spolků, který se podílel na přípravě nominace. Prezident spolku pro server uvedl, že příprava započala již v roce 2015.
UNESCO vory😀Mám velikánskou radost, že starobylá tradice vorařství byla dnes zapsána na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. V Česku se na její přípravě podílel Vltavan Čechy – svaz vltavanských spolků a @MinKultury 😀 pic.twitter.com/eVzoGGPFhw
— Martin Baxa (@MartinBaxa2) December 1, 2022
Mezi další české tradice, které byly dříve přidány na seznam, patří například ruční výroba perličkových vánočních ozdob, loutkářství, sokolnictví, jízdy králů na Slovácku, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku.
Zdroj: BBC, CNN, UNESCO, iDNES, Twitter
Autor: Lenka Komárková
