Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zaslal ministru obrany Lubomíru Metnarovi své připomínky k tendru na nákup 210 bojových vozidel. Ty se však nápadně podobají připomínkám jednoho z uchazečů. Podle Metnarova náměstka by to mohlo celý tendr za 51 miliard ohrozit.
Karel Havlíček (ANO) poslal ministru obrany Lubomíru Metnarovi (ANO) své připomínky k tendru na nákup 210 bojových vozidel pro pěchotu za 51 miliard korun 13. dubna.
Dopis zveřejnil server iRozhlas.cz. Podmínky, které Havlíček zmiňuje, se ale podobají těm, které vznesl jeden z uchazečů o zakázku, německý Rheinmetall.
Výtky a připomínky
Rheinmetall poslal vládě dopis ohledně zakázky v prosinci loňského roku. V něm navrhuje, aby přímo v Česku vznikl podnik na výrobu bojových vozidel, a aby se tak Česko do zakázky zapojilo z více jak plánovaných 40 procent.
To stejné žádá i ministr Havlíček. „Minimální 40% podíl domácího průmyslu na realizaci předmětné veřejné zakázky považuji za nedostatečný a požaduji její plnou lokalizaci v ČR s majoritním podílem státu,“ stojí v dopise.
To by mohlo Rheinmetallu přinést značnou výhodu, protože v Česku již jednu výrobnu má. V Ústí nad Labem vyrábí autodíly a zaměstnává na 1 300 lidí. Viceprezident pro prodej pásových vozidel a věžových systémů skupiny Rheinmetall Oliver Mittelsdorf v rozhovoru pro iDnes potvrdil, že by v případě získání zakázky vyráběli nabízené vozy Lynx právě v Ústí.
Podle Metnarova náměstka pro akvizice Lubomíra Koudelky by však změna podmínek již spuštěného tendru mohla ohrozit celou zakázku. „Veřejná zakázka už probíhá. Dodavatelé byli informováni o základních parametrech a vyjádřili s nimi souhlas,“ řekl na jednání sněmovního výboru pro obranu.
Jde stále o veřejnou soutěž?
Rizika si je ostatně vědom sám ministr obrany. Podmínky tendru navíc neschvaloval on, ale jeho předchůdci. „A jak se jednou rozjede vlak, z hlediska formalistického způsobu, já to nemůžu změnit, protože bych se dopouštěl dalších, řekněme, pochybení,“ řekl na výboru.
Ačkoliv si za svým návrhem Havlíček stojí, i on si uvědomuje neobratnost kroku. „S tím souhlasím. Jestliže něco běží dva roky nebo tři roky a firmy se na to naladily, tak pochopitelně budou mít zájem, aby se to dohrálo v tomto režimu,“ dodává ministr.
Kromě Rheinmetallu je mezi uchazeči ještě španělský General Dynamics a švédský BAE Systém. Druhý zmíněný ve svém dopise zase vyjadřuje obavy z toho, zda jde ještě stále o otevřenou soutěž.
Odkazuje se tím na listopadový podpis smlouvy mezi Rheinmetallem a českou zbrojařskou firmou Czechoslovak Group, který se odehrál na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana.
Závazek vůči NATO
Smlouva s vítězem tendru měla být původně podepsána již v roce 2019. Kvůli různým průtahům však stále není rozhodnuto. Lubomír Metnar na to může mít čas pouze do podzemních voleb.
Pokud by se zakázky musel chopit nový ministr, mohlo by to způsobit další prodloužení. Česko se přitom NATO zavázalo, že bude mít do roku 2026 vybavenou těžkou brigádu, do které spadají i pěchotní vozidla, která jsou předmětem tendru.
Autor: Petr Hejčl
