V nedávné době otřásla médii informace o tom, že Hrad skartoval údajně omylem dokumenty týkající se vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Ačkoli se celá věc řešila jako pochybení úředníků, kteří mají celou věc na starost, někteří se ptali, zda nemohlo jít o záměrné ničení informací. Teď se ukázalo, že se svými dokumenty má Hrad daleko větší problémy.
Zdá se, že Kancelář prezidenta republiky si s nějakými pravidly nedělá příliš starostí. Podle ministerstva vnitra bylo zjištěno, že došlo ke skartaci čtyř desítek různých dokumentů, které přitom stále mají být uložené v archivu.
Ministerstvo vnitra totiž v archivu KPR provedlo důkladnou kontrolu právě na základě skartace dokumentů o muničním skladu a zjistilo, že se problémy týkají daleko více dokumentů, než se očekávalo. Kancelář podle kontrolorů nedodržovala skartační lhůty a neoznačovala řádně všechny listiny.
Prostředí bohorovnosti
„Když to shrnu, zdá se mi, že kontrolní protokol vypovídá o atmosféře v Kanceláři prezidenta republiky. O určitém prostředí jakési bohorovnosti,“ okomentoval pro iRozhlas závěry kontroly shrnuté v protokolu advokát Tomáš Němeček.
„Zdá se, že se tam ve velkém rozsahu nedodržovaly základní předpisy vztahující se k archivaci dokumentů. Zejména tedy zákona o archivnictví a spisové službě,“ doplnil. Němeček ke kontrole archivního oddělení KPR vyzval Národní archiv nejen na základě skartování dokumentu o Vrběticích, ale i z dalších důvodů.
Kancelář mu totiž na jeho žádost odmítla vydat dokument k plánovanému vyznamenání Pavla Rychetského. Němeček tak požádal o pomoc Národní archiv, který kontrolu přidělil ministerstvu vnitra.
Národní archiv je ústředním státním archivem, který je přímo řízen ministerstvem vnitra. Mezi jeho úkoly patří nejen archivace a správa dokumentů, ale i kontrola archivní a spisové služby jiných archivů.
„V kontrolním protokolu se uvádí, že nebyly dodržovány skartační lhůty, že dokumenty nebyly řádně označeny, tam, kde byly označeny, pak nebyly označeny správně a podobně,“ objasňuje Němeček.
Čtyři desítky dokumentů
Celkově se přišlo na čtyřicítku dokumentů, které nemohly být kontrolorům předloženy, protože byly skartovány. A to ještě před svou skartační lhůtou. „Kontroloři konstatovali, že u dokumentů ještě neuplynuly příslušné, nejméně rok dlouhé skartační lhůty,“ píše server Seznam Zprávy.
Problémy jsou ale kromě skartace také s přidělováním evidenčních a jednacích čísel, s nedostatečným nebo špatným označováním listin a s jejich řazením. Hrad proto dostal do konce září nařízení všechny nedostatky odstranit a poté informovat příslušné úřady o výsledku.
Odpovědnost za nakládání s dokumenty kanceláře, digitálními i hmotnými, by měl nést Odbor spisové a archivní služby KPR, který je podřízen řediteli administrativní sekce Kanceláře prezidenta republiky. Ředitel se zodpovídá vedoucímu kanceláře, tedy Vratislavu Mynářovi.
„Výsledky kontroly MV bereme na vědomí a – pokud vím – nebudeme se proti nim odvolávat. Všechna doporučení týkající se zejména správné evidence spisů a uvádění evidenčních znaků na nich KPR bude respektovat,“ sdělil mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček.
Zdroj: iRozhlas, Seznam Zprávy, Ministerstvo vnitra ČR
Autor: Šárka Cvrkalová
