V neděli 24. dubna byla do Císařské kaple v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě uložena část ostatků posledního českého krále a rakouského císaře Karla I. Ceremonie se zúčastnil také jeho vnuk a současná hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
Akt se konal k příležitosti 100. výročí úmrtí Karla I. Rakouského, který usedl na trůn na podzim roku 1916 po smrti císaře Františka Josefa I. Samotnému uložení předcházela mše, kterou cerebroval římskokatolický duchovní a pomocný biskup pražský Václav Malý. Nedělní mše se mimo jiné účastnil i zástupce apoštolské nunciatury Giuseppe Silvestrini.
Konečně doma
Karel I. Habsburský byl posledním českým a uherským králem a rakouským císařem. Po konci první světové války a rozpadu Rakousko-Uherska byl koncem roku nucen odejít do exilu. Svých titulů a nároků se však nikdy nevzdal. Poté, co se neúspěšně pokusil dvakrát převzít moc v poválečném Uhersku, se i s rodinou odebral do vyhnanství na ostrov Madeira, kde v roce 1922 zemřel. V roce 2004 byl papežem Janem Pavlem II. blahoslaven.
„Samotný ostatek je drobná částečka žebra blahoslaveného Karla, která bude zde v chrámu uložena, dá-li Bůh, na věky. Český král se symbolicky vrací domů do místa, kde jsou pohřbeni jeho předci, protože on je potomek svaté Ludmily v třicáté druhé generaci čili je to původem Přemyslovec,“ sdělil ČTK k uložení ostatků Milan Novák, organizátor české pobočky Modlitební ligy blahoslaveného Karla za mír mezi národy.
Svého dědečka současná hlava rodu arcivévoda Karel osobně neznal, jeho ženu Zitu však ano.
„Byla neuvěřitelně disciplinovaná, striktní a velmi inteligentní. Celou dobu, co žila rodina v exilu, tam udržovala disciplínu. Po smrti mého dědečka na Madeiře vzala rodinu do Španělska a vychovala tam děti. Když se koukám na to, jak byla schopná přenést starou rodinou tradici do moderních časů přes své děti, myslím, že odvedla neuvěřitelnou práci,“ řekl v rozhovoru pro TV Nova Karel Habsbursko-Lotrinský.
Národní poklad
Rovněž i uložený ostatek pochází z Madeiry. Když Karla I. během beatifikační mše 3. října 2004 blahoslavil papež Jan Pavel II., byly ostatky v Římě upraveny jako relikvie. Jejich součástí je tak dokument potvrzující jejich pravost.
Správcem ostatků je belgický princ arcivévoda Lorenz. Ostatky se stanou součástí svatovítského pokladu, kde jsou i další ostatkové relikviáře. „Pro nás je pak důležité, že se jeho součástí stane právě i ostatek blahoslaveného Karla,“ řekl Novák.
Zdroje: ČTK, TV Nova, ČT24, iRozhlas
Autor: Evženie Novotná
