Právě před třiceti lety se v brněnské vile Tugendhat rozhodlo o definitivním rozdělení a zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Hlavní aktéři jednání, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, v nedávném rozhovoru zavzpomínali, jak situaci jako politici zvládli. Kdyby tehdy existovala Evropská unie, dopadlo by podle Klause vše úplně jinak.
Ve čtvrtek 30. června se ve vile Tugendhat sešli dva významní politici, Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Důvodem byl rozhovor pro Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS), při kterém oba státníci zavzpomínali na dobu, kdy se s konečnou platností dělilo Československo. Od jejich první schůzky uplynulo nedávno právě 30 let.
Rozdělení se podle Klause nedalo vyhnout
Tehdejší předsedové vlád byli přesvědčeni, že Československo už nemůže dále fungovat, a to ani jako federace či konfederace. Podle Klause to bylo způsobeno i tím, že země už spolu nebyly tak silně spjaty. Ovlivnilo je jak jejich rozdělení během druhé světové války, tak také federalizace, ke které došlo v roce 1969.
„Tady se nerozhodlo o rozdělení státu. Tady se rozhodlo o tom, aby rozdělení bylo přátelské, kamarádské a spravedlivé pro všechny bez jakýchkoliv konfliktů,“ řekl v RTVS bývalý český prezident. „Celý svět nám závidí, jak jsme tohle provedli,“ doplnil ještě.
Situace nebyla tak klidná, jak se dnes zdá
To potvrdil i jeho tehdejší protějšek, předseda slovenské vlády, Vladimír Mečiar. „Pokud jde o jednání, které jsme měli, tak první zásada byla nedopustit konflikt mezi našimi národy. Věci byly dále, než si dovedete představit,“ vysvětlil.
Ve svých výrocích šel ještě dál. Dokonce upozornil, že příliš nechybělo a rozdělení federace mohly provázet velké nepokoje a násilí. „Myslíte, že tu nebyl nikdo takový, kdo by nechtěl bojovat?“ zeptal se řečnicky slovenský politik. Podle něj ale právě on a Václav Klaus případnému krveprolití zabránili.
To potvrdil i Václav Klaus, který si jako známý kritik Evropské unie neodpustil malé rýpnutí. „Pokud bychom byli tehdy v Evropské unii, tak bychom po sobě stříleli určitě,“ uvedl v rozhovoru. Narážel na fakt, že rozdělení tehdy řešily jen dvě zúčastněné strany a nikdo třetí.
Pachuť jménem referendum
Oba se shodli, že odvedli velmi dobrou práci. Mečiar dokonce označil naši bývalou hlavu státu jako nejlepšího českého politika. Ovšem ne všichni byli tehdy ze způsobu rozdělení země nadšeni.
Nejvíce kritizován byl v té době fakt, že nedošlo k celorepublikovému referendu. To se mělo uskutečnit na základě ústavního zákona z roku 1991 o vystoupení jedné z republik z federace.
Mečiar i Klaus ale shodně uvedli, že se tehdy nejednalo o vystoupení jedné z republik, ale o zánik federace. Referendum tak podle jejich názoru nebylo potřeba.
Zdroj: RTVS
Autor: Markéta Mladá
