Vláda radí občanům, aby nakupovali ve slevách, a tím ušetřili. Je to sice rada nad zlato, ale má jeden velký háček. V obchodních řetězcích jsou slevy vázány na mobilní aplikace, které většina důchodců nemá, nebo je neumí používat. Problém chytrých telefonů a seniorů je však mnohem rozsáhlejší.
Tento text je komentářem autorky.
Velké množství letáků ve schránkách bylo důvodem, proč se řetězce rozhodly zdigitalizovat svou nabídku. Veškeré kupony, slevy a nabídky tak nakupující najdou převážně jen v aplikacích.
Slevy navíc jen v aplikaci
Řetězec Albert přibližně před dvěma roky zavedl věrnostní kartu, kterou si zákazník vytvoří v rámci aplikace. A v této aplikaci se zákazníkům načítají body a věrnostní kupony.
„Je nám líto, pokud někdo nemůže využívat výhod, protože nemá mobilní telefon, nicméně my neumíme tyto funkce jinak zpřístupnit,“ uvedl k tématu mluvčí řetězce Albert Jiří Mareček.
Řetězec Lidl sice nabízí i nadále letáky plné slev, ale veškeré slevy navíc nabízí pouze v rámci své aplikace.
Střední cestu nabízí řetězec Tesco, který má slevy vázané na věrnostní kartičku, kterou zákazníci mohou mít buď v telefonu, nebo ve formě kartičky. Slevové kupony navíc však opět najdou zákazníci pouze v aplikaci.
Na seniory se zapomnělo
Důvod, proč se rozhodly řetězce zavést mobilní aplikace je prostý: méně letáků a kuponů v listinné podobě snížilo náklady. Navíc tím vyhověli lidem, kteří si stěžovali na velké množství věrnostních karet v peněženkách.
Na jednu velkou cílovou skupinu však markety nemyslely, a tou jsou senioři. A ti se samozřejmě ozývají, protože se jim to nelíbí.
„Stěžují si, jsou diskriminováni,“ řekla serveru iDNES vedoucí marketingu organizace Život 90 Vendula Knapová.
A že je toto opravdu problém, dokazuje i rozhovor s důchodkyní Evou Mikulčíkovou, který poskytla pro server Aha!
Je jednou z těch, kteří neumí aplikace používat, a uvedla, že měsíčně tak utratí až o 400 korun více oproti tomu, kdyby slevy využívala. Jedná se tedy o 4 800 korun za rok.
Vlastnit neznamená používat
Dle Českého statistického úřadu vlastnilo v roce 2021 chytrý telefon 40 % seniorů. Může se to jevit jako vysoké číslo, ale vlastnit neznamená, že jej senioři umí v plné míře používat.
Většinou jej seniorům pořídí rodina, aby mohli být ve spojení. Naučí je používat videohovory, volání a psaní SMS. Ale slevové aplikace už pak mohou být nad rámec možností starších občanů, kteří nejsou na novou technologii zvyklí.
Jsou tak odkázáni na to, aby za ně nakupovala rodina, nebo si zaplatí celou částku. A nejedná se jen o nákupy!
V rámci digitalizace přešly veškeré výpisy do digitalizované podoby. Pokud lidé chtějí dostávat listinné výpisy, zaplatí si několik desítek korun navíc každý měsíc.
V praxi je to problém
Pokud vám to stále nepřijde tak hrozné, tak vám popíšu příklad z praxe. Moje maminka si s technologií vůbec nerozumí, a tak za ni vše řešíme my.
Na nákupy jezdí sestra, která využívá kuponů. Musí k mamince vždy přijít, vše jí ukázat, a poté napíšou seznam. Pro pracující sestru je toto samozřejmě velký zásah do jejího časového harmonogramu, protože celá anabáze zabere i 3 hodiny.
Výpisy pak chodí mně a mám přístup ke všem službám. Internetové bankovnictví mamince spravuji já, stejně tak provádím platby. Výpisy za telefon, plyn a elektřinu chodí mně a já to mamince vše jednou za měsíc vytisknu.
Lze tedy říci, že to zařídit jde, ale je to na úkor maminčina soukromí. Víme o ní vlastně všechno – peníze na účtu, komu volala, jaké má zálohy. A upřímně řečeno, chápu, že jí to není příjemné. Na tomto se však dá domluvit.
Co je však nutné zmínit, je fakt, že mnoho seniorů nemá kolem sebe rodinu, která by jim s tímto pomohla. A tak jsou odkázáni na vysoké platby za výpisy, nakupují bez slev a jejich finanční situace je vzhledem k nízkým důchodům velmi špatná.
A tak nelze než dát za pravdu Jaroslavu Foldynovi, který tepe vládu za její snahu snížit valorizaci důchodů.
„Přijďte se podívat. Když se ještě snaží pomoct rodině, je to velice emotivní. Přijďte ke Kauflandu nebo k Lidlu a podívejte se, co si lidi kupují – to nejlevnější a to nejméně kvalitní. Peníze nemají a chcete je okrást o zbytek,“ vysvětlil ve Sněmovně běžnou praxi.
Zdroj: iDNES, Aha!, CNN Prima News, Peníze
Autor: Soňa Jiroutová
