Obliba státní maturitní zkoušky z matematiky rok od roku klesala. Změna nastala až ve školním roce 2022/2023, kdy se ke zkoušce přihlásilo více studentů než v roce předešlém. Na lepší časy se ale podle odborníků neblýská. Žáci totiž budou i nadále volit cestu nejmenšího odporu, a tou je zřejmě maturita z angličtiny.
Už od vzniku státních maturit, ke kterému došlo v roce 2011, se vedly spory o maturitu z matematiky. Ta byla nejprve částečně povinná, tedy žáci si mohli vybrat, zda budou maturovat z cizího jazyka, nebo z matematiky. Jednoznačně povinnou byla maturitní zkouška z českého jazyka.
Od povinné matematiky se upustilo už před lety
Už tehdy ale poslanci schválili, že od roku 2020 se z matematiky stane povinný předmět. Proti tomuto návrhu se vyslovily například Asociace ředitelů gymnázií či Jednota českých matematiků a fyziků. Informoval o tom například server iDNES.
Zákon ale zastavil tehdejší ministr školství Robert Plaga. Ačkoliv nejdřív chtěl zákon o pár let odložit, poslanci nakonec dali povinné zkoušce úplnou stopku.
Zájem o matematiku trvale upadá, jen loňský rok byl výjimkou
Mnoho studentů, i těch budoucích, si oddechlo. Už od roku 2017 totiž počet zájemců, kteří chtějí složit maturitní zkoušku z matematiky, klesá. Tehdy dalo přednost matematice nad cizím jazykem 23 procenta studentů, o rok později 21 procent. Uvedl to iDNES s odkazem na Cermat.
Úplně nejméně zájemců bylo zaznamenáno ve školním roce 2021/2022, kdy jich bylo pouhých 17 procent. V letošním roce si tento předmět vybralo 18,3 procenta studentů. Že by obliba tohoto předmětu stoupala i v následujících letech, se ale spíše neočekává.
Je angličtina příliš jednoduchá?
Podle místopředsedy Společnosti učitelů matematiky Eduarda Fuchse se totiž studenti obávají matematiky tak trochu oprávněně. Nemyslí si však, že je maturita z matematiky v našich končinách tak obtížná, ale naopak tím, že je maturita z angličtiny až příliš jednoduchá.
„Úroveň tohoto testu je ve srovnání se státy, s nimiž se má smysl poměřovat, ostudně nízká a opakovaně se ukazuje, že na minimální potřebné úrovni jsou schopni tento test zvládnout i dobří žáci základní školy,“ řekl Fuks serveru iDNES. Potvrdil to předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček.
„Když se podíváte na nastavení náročnosti zkoušky z matematiky a cizího jazyka, tak cizí jazyk je z mého pohledu nastaven na nižší úroveň než matematika,“ vysvětlil.
Odborníci děti do matematiky nutit nechtějí
Z povinně volitelných maturitních předmětů byla ale loni i letos největší neúspěšnost v rámci německého jazyka. Tam neuspělo předloni 19,7 %, loni 16,6 %. Až poté přichází na řadu matematika s 16,6 % v roce 2021 a s 10,1 % v roce 2022.
Podle učitele Marka Valáška, který se pyšní titulem učitel roku, však klesající zájem o matematiku není žádná tragédie. „My nepotřebujeme mít národ plný matematiků. Potřebujeme národ lidí, kteří budou v něčem dobří a budou to dělat s nadšením a s láskou a budou se v tom rozvíjet a budou v tom co nejlepší,“ uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.
Lidé v diskuzích na facebooku mají k státní maturitě všeobecně výhrady. „Co se počítá: 4 roky, studia, 4 závěrečné vysvědčení nebo jeden test? Jeden test,“ ptal se uživatel Luděk.
„Potřebujeme vůbec státní část? Rozumím tomu, proč se zavedla. Jenže. Musíme si uvědomit, že státní maturitu skládají žáci z naprosto rozdílných oborů. Každý ten obor má jinou hodinovou dotaci, jiné priority, jiné potřeby,“ myslí si diskutující Štefan.
Zdroj: iDNES, iROZHLAS, Cermat, Facebook
Autor: Markéta Mladá
