Prezident Miloš Zeman povolil 103 českým vojákům, aby vstoupili do ukrajinských jednotek a pomohli tak v boji proti Rusku. Jeho rozhodnutí je třeba ještě podepsat předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Podle mluvčího premiéra Václava Smolky pod veškeré žádosti svůj podpis připojí Fiala v nejbližší době.
Žádost o připojení se k ukrajinské armádě podalo podle úřadů mnohonásobně více lidí. Celkově se jedná zhruba o 400 vojáků. Většina jich v současné době čeká na rozhodnutí oprávněných osob. O možnosti poslat na Ukrajinu dobrovolníky z českých řad se přitom hovoří již od začátku války.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, hned se objevila řada těch, kteří chtěli bojovat. V České republice se sice mluvilo o možnosti povolit dobrovolníkům odcestovat do napadené země a pomáhat v tamní armádě, vláda ale odmítla, že by k takovému vstupu do ukrajinských oddílů mělo dojít plošně.
Zajištění beztrestnosti
V březnu se Zeman s Fialou dohodli, že budou pracovat na možnosti, aby naši vojáci mohli pomoci Ukrajině, a zajistí jim beztrestnost abolicí. Všechny žádosti, se kterými přišli vojáci na Hrad, byly poslány také ministerstvu obrany, vnitra a zahraničí k posouzení.
„Prezident republiky Miloš Zeman ve středu dne 11. května 2022 podepsal rozhodnutí se souhlasem ke vstupu do ozbrojených sil Ukrajiny 103 občanům na základě jejich žádosti podané v souladu se zákonem č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování,“ píše se přímo na stránkách Hradu.
„Pan prezident podporuje všechny formy pomoci Ukrajině čelící ruské agresi, jak uvedl ve státní svátek 8. května,“ tvrdí podle ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Pokud nedojde k udělení výjimky, hrozí vojákům za službu v cizí armádě až 5 let vězení.
Řada Čechů na povolení nečeká
Někteří Češi odjeli na Ukrajinu bojovat z vlastní vůle, aniž by čekali na oficiální povolení. Počty těchto dobrovolníků nejsou známé, objevily se ale záběry, které je zachycují například při bojích v Irpini u Kyjeva. Většina vojáků dobře ví, co je čeká, přesto ale nedokázali jenom sedět a čekat, co Rusko udělá dál.
„Naprosto si uvědomujeme, že se nemusíme vrátit. Nemůžeme ale jen tak sedět a dívat se na to, jak tam vraždí civilisty,“ řekl iDNES sedmatřicetiletý Jan. Ten bojoval v Afghánistánu, jako válečný veterán zná hrůzy války, a nedokáže tak jednoduše vnímat bezpráví, které se na Ukrajině děje.
„Nechci, aby jednou moje děti musely bojovat proti okupantům, proto pojedu, narukuju do cizinecké legie a postavím se zlu čelem právě teď. Nechci dětem jednou vysvětlovat, proč jsme na to všichni jen koukali a nic neudělali,“ dodává s tím, že pomoc Ukrajině považuje za svou povinnost.
Zdroj: iDNES, Česká televize, Hrad, ČTK
Autor: Šárka Cvrkalová
