Ministerstvo školství plánuje od září 2025 zavést zkušební slovní hodnocení pro žáky prvních až třetích tříd. Žáci by nebyli klasifikováni známkami, ale dostávali by formativní zpětné vazby. Ministerstvo tak reaguje na mezinárodní šetření, dle kterého české děti vnímají školu negativně.
Server Seznam Zprávy uvádí, že v průzkumech dopadla Česká republika nejhůře na světě v oblasti negativního vnímání školy. Ministr školství Vladimír Balaš proto chce v rámci revize rámcového vzdělávacího programu zavést změny v klasifikaci.
Slovní hodnocení namísto známek
Ministerstvo na tyto výsledky reaguje rozhodnutím, že zruší klasifikaci pro žáky prvních až třetích tříd. Děti místo známek obdrží informativní vazbu formou slovního hodnocení. Na vysvědčení pak budou mít slovní nebo kriteriální hodnocení.
Ministerstvo toto navrhovalo již v době pandemie onemocnění covid-19, kdy výuka probíhala převážně distančně. Školám bylo tehdy doporučeno, aby využily zejména slovní hodnocení a vzaly v úvahu i zapojení žáků do on-line výuky.
Prvními dětmi, kterých se tato změna systému dotkne, budou žáci ve školním roce 2025/2026.
„Na základě evaluace dopadů změn hodnocení na vysvědčení v 1. až 3. ročníku vypracuje ministerstvo další postup, případně navrhne obdobnou proměnu formy hodnocení v dalších ročnících a alespoň některých vzdělávacích oborech na 1. stupni, případně 2. stupni základního vzdělávání,“ dodala pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Sdružení učitelů jsou proti
Ministerstvo nyní musí přesvědčit k této změně i zástupce škol, kteří tvrdí, že rodiče bývají z hodnocení zmatení, a také to s sebou přinese velkou administrativní zátěž.
„Dle mého plošně zavádět slovní hodnocení je nesmysl, ale mohlo by jasně zaznít, co tedy ministerstvo školství od škol očekává. Tedy jasné doporučení preference slovního hodnocení, sestavený výhled změn, jakou cestou chceme školství směřovat a jak konkrétně kroky hodlají naplňovat. To by pomohlo i v diskuzích s rodiči a usnadnilo realizaci změny ve školách,“ uvedla pro Seznam Zprávy Petra Mazancová, která je předsedkyní Učitelské platformy.
Dle Asociace ředitelů základních škol, Luboše Zajíce, vedlo zavedení slovního hodnocení ke zmatení rodičů. S tím nesouhlasí Hana Chalušová z Fóra rodičů s tím, že když se rodičům změny vysvětlí, tak slovní hodnocení přijímají kladně.
Škola nemusí být strašák
Jak již bylo uvedeno, tak poslední mezinárodní výzkum z roku 2019 ukázal, že čeští žáci vnímají školu negativně. Hůře už ji vnímají jen Chorvaté, Poláci a Japonci.
Zkusit změnit tento přístup se rozhodla Katedra pedagogiky Pedagogické fakulty MU, kde vznikl pilotní projekt s názvem Vývoj a implementace pilotního designu školního vysvědčení: Inovace závěrečného hodnocení žáků základní školy ve vazbě na komplexní rozvíjející hodnocení.
Projekt byl zaveden na partnerských školách fakulty a pololetní vysvědčení na těchto školách proběhne již slovně.
„Chceme, aby vysvědčení plnilo hlubší účel, než je pouhý přehled známek. Aby to nebyl jen dokument k založení, ale zpráva k zamyšlení o tom, jakou osobností dítě je a kam se může dále posouvat,“ sdělila vedoucí katedry Jana Kratochvílová.
Pilotní projekt probíhá na čytřech základních školách, které jej vnímají pozitivně. Nejedná se přitom o novinku, protože tento model je využívaný například v Nizozemsku, Irsku, Pekingu či Austrálii.
Kantor a finalista soutěže Global Teacher Prize 2022 Pavel Bobek ve svém rozhovoru pro iRozhlas uvedl, že on sám slovní hodnocení zařazuje. Jeho žáci tak vědí, jak na tom jsou, a vědí, co budou mít na vysvědčení. On sám má za to, že hodnocení by mělo probíhat hned na hodině, a ne zpětně.
Sám uvádí, že slovní hodnocení vyžaduje komplexní znalost žáka, a je tak například možné na prvním stupni, ale na druhém stupni je to těžké, protože se zde mění učitelé.
Zdroj: Seznam Zprávy, Novinky, MUNI, iRozhlas
Autor: Soňa Jiroutová
