Prezident Miloš Zeman pokračuje v jednáních s ministry. Po ministryni obrany Janě Černochové přivítal v minulém týdnu na Pražském hradě ministra školství Petra Gazdíka. Ministr prezidentovi sdělil své představy o změnách ve školství a na klíčových změnách se prý s prezidentem shodli. Řešili prý zejména redukci obsahu učiva, a to zejména v oblasti zrušení druhého povinného jazyka. Také se shodli na tom, že 17. června bude jmenováno dalších 84 profesorů a profesorek.
Jednání proběhlo na základě žádosti ministra školství. „Považoval jsem za slušné informovat hlavu státu o svých záměrech a představit mu své priority ohledně změn ve školství. S panem prezidentem jsme se na nejpodstatnějších věcech shodli,“ uvedl své důvody k jednání Gazdík.
Redukce obsahu učiva
„Shodli jsme se na tom, že redukce obsahu vzdělávání je nutná, že se musí změnit maturity i systém přijímacích zkoušek a že nejde v budoucnu čekat nic jiného než celoživotní vzdělávání a u žáků by se měla rozvíjet schopnost přijímat změny,“ uvedl ministr školství po jednání s prezidentem.
Důvodem změny přístupu má být dle něj fakt, že děti se připravují na povolání, která „doposud neznáme a která ještě neexistují“.
S prezidentem řešili i Gazdíkův návrh na zrušení výuky povinného druhého jazyka. Za to mu prý prezident vyčinil, ale dle ministra snad po jednání pochopil jeho důvody. Základním argumentem ministerstva školství pro tuto změnu je fakt, že se v současné době druhý jazyk učí i děti s poruchami učení. Pro takové žáky je pak výuka stresující, a navíc zpomalují zbytek třídy.
Nástup ukrajinských dětí na české základní školy
Jedním z témat, která prý nestihli probrat, je právě zařazení uprchlických dětí do českých škol. „Pan prezident mě pozval na svůj expertní panel, tam patrně budeme tuto problematiku řešit,“ řekl Gazdík.
V této souvislosti je dle ministerstva školství problém zejména v tom, že volné kapacity ve školách se nekryjí s místy, kde jsou uprchlíci ubytováni. Nejvíce jich je v Praze, kde je ale již dlouhodobě problém s kapacitami pro české žáky.
Situaci chce ministerstvo vyřešit buď motivováním uprchlíků k přestěhování do jiných krajů. Například Moravskoslezský kraj disponuje největším množstvím volných kapacit. Další možností je vytvoření ukrajinských tříd, které by mohly fungovat například v uměleckých školách. Problémem ale bude sehnat kvalifikovaný personál.
Dle dat z dubna bylo na českých školách 23 204 ukrajinských dětí. V mateřských školách jich pak bylo 3 310. Ministerstvo má v plánu toto šetření zopakovat, aby vědělo, s jakým počtem dětí má od září počítat. Na integraci ukrajinských dětí počítá ministerstvo s výdajem ve výši 12,3 miliardy korun.
Školní turistika
Jednou z plánovaných změn ministerstva školství je i zamezení tzv. školní turistice. Jedná se o fiktivní přepisy bydliště za účelem dostat dítě na lepší základní školu.
Díky školní turistice vzniká každoročně převis na žádaných základních školách a ty jsou pak nuceny losovat. Kvůli tomuto losování se však na školu nedostanou děti, které v oblasti opravdu bydlí. O problémech se zápisem na základní školu jsme psali na konci března zde.
„Já zvažuji, že bychom se bavili o změně příslušného zákona, abychom zřizovatelům dali možnost více kritérií, než je pouze trvalé bydliště v obci. Mně by se třeba líbilo kritérium jako délka trvalého bydliště v obci, což by právě té turistice zabránilo,“ sdělil dle CNN Prima NEWS Gazdík.
Proti tomu se však postavili někteří odborníci, a ministr tak o tomto kroku bude ještě jednat se svými poradci.
Zdroj: Hrad, iDNES, CNN Prima NEWS, TN Nova, Přehledně24
Autor: Soňa Jiroutová
