Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí podle agentury TASS znovu zkritizoval Česko kvůli obvinění ruské rozvědky GRU z výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Peskov se odkázal na prezidenta Miloše Zemana, který ve svém nedělním proslovu uvedl, že BIS nemá o přítomnosti agentů GRU ve skladu žádné důkazy.
Premiér České republiky Andrej Babiš večer 17. dubna oznámil, že Bezpečnostní informační služba (BIS) má důkazy o tom, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 stojí agenti ruské kontrarozvědky GRU.
Po oznámení se strhla diplomatická roztržka, která vedla k vyhošťování diplomatů z obou stran. K případu se včera po více než týdnu poprvé vyjádřil i prezident Miloš Zeman. Ten řekl, že BIS „nemá o přítomnosti agentů v areálu muničního skladu žádné důkazy“.
„Neopodstatněná obvinění“
Zemanova vyjádření se ihned chytla Moskva, která již dříve jakoukoliv vinu a účast na výbuchu popírala.
„V této souvislosti můžeme zopakovat ještě jednou, že jakákoliv obvinění Ruska v souvislosti různých událostí v Česku jsou naprosto neopodstatněná,“ řekl podle ČTK s odvoláním na agenturu TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Zeman v projevu, který kritizovala značná část opozice i vlády, dodal, že podle dokumentů, se kterými se seznámil, BIS pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi. Podle první za útok nemohou ruští agenti, nýbrž špatná manipulace s municí.
To ale ještě v pondělí částečně vyvrátil vicepremiér a v době zveřejnění podezření i ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD).
„Pokud vím, tak v kauze existuje jedna vyšetřovací verze, a ta je spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155,“ řekl dnes Hamáček podle ČTK. „Hlava státu se ne úplně šťastně rozhodla pokusit se složitou kauzu převyprávět českým občanům v několika minutách,“ dodal.
Rumunská solidarita
Na znamení solidarity s Českem vyhostilo ze své země některé ruské diplomaty už i Slovensko, Litva, Lotyšsko či Estonsko.
Obdobný krok dnes oznámilo i Rumunsko. To vyhostí vojenského přidělence na ruské ambasádě Alexeje Grišajeva. Informovala o tom agentura AFP. Podle rumunského ministerstva zahraničí se jeho aktivity neslučují s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích.
V prohlášení vyjádřily solidaritu a znepokojení nad ruskými aktivitami i NATO a EU. Ty zatím ale nechystají žádné společné diplomatické kroky, jako tomu bylo například v roce 2018, kdy se podle zjištění britských tajných služeb měli stejní agenti, kteří jsou podezřelí z útoku ve Vrběticích, pokusit otrávit bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru.
Autor: Petr Hejčl
