K přijímací zkoušce na maturitní obory středních škol se v letošním roce podle CERMATu přihlásilo doposud asi 103 000 uchazečů. Podle všeho mohou další zájemci o studium ještě přibýt, a to konkrétně z řad ukrajinských dětí. Nepočítá se ale s velkými čísly, tito studenti jsou totiž hodně limitováni českým jazykem.
Přijímací zkoušky se letos budou konat 12. a 13. dubna, co se týče nematuritních oborů, proběhnou zkoušky 19. a 20. dubna. Pro ukrajinské uprchlíky se budou lišit, i tak ale pro mnohé děti možná budou komplikací. Studenti budou muset ukázat mimo jiné to, že rozumí česky.
Zkouška z matematiky by jim ale problém dělat neměla.
„Zkoušku z matematiky mohou skládat v anglickém nebo v ukrajinském jazyce, mohou si zvolit z těchto možností. Budou mít rovněž o dvacet minut více času na řešení úkolu,“ vysvětluje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
Ta dodává, že zkoušku z češtiny sice ukrajinští studenti skládat nemusí, nicméně musí prokázat znalosti českého jazyka. Škola je totiž povinná prověřit schopnost dětí vzdělávat se v českém jazyce a teprve na základě toho o jejich osudu rozhodnout.
Podle učitelů by bylo nejlepší, aby i děti, které by věkově měly začít navštěvovat střední školu, nejprve strávily nějaký rok na základní škole, aby se naučily český jazyk.
Nízký zájem
Podle Novinek se na střední školu hlásí spíše jednotlivci, zájem dětí je zatím velmi nízký. Například na Gymnázium Nad Štolou se hlásí děti dvě, na Gymnázium Budějovická, které nabízí osmiletý a šestiletý obor, se ke zkouškám nepřihlásil nikdo. Dva ukrajinské uprchlíky pak přijalo Gymnázium prof. Jana Patočky na Praze 1.
„Na začátku zkoušky dáváme jednoduchý diktát, kde chceme ověřit, že je uchazeč schopen zapisovat latinkou a nehodnotíme gramatické chyby, a následuje pohovor, kde si uchazeč losuje z různých témat, jako je škola či cestování, abychom věděli, že vládne jazykem alespoň na úrovni A2,“ popisuje přijímací zkoušky Schejbalová pro ČT24.
Děti si ale podle jejích slov jsou vědomé svého handicapu a většina z nich se bojí, proto se na zkoušky ani nehlásí. Dalším problémem je samozřejmě i jejich sociální odstup, který v novém prostředí v cizím státu pochopitelně mají. Ředitelka by si proto přála, aby se děti mohly zúčastnit intenzivních kurzů českého jazyka.
Školy se snaží pomoci
Jednotlivé instituty se snaží dělat maximum pro to, aby mohly zajistit dětem z Ukrajiny vzdělávání, jenomže je to velký problém. Většina příchozích dětí, ale i dospělých totiž neumí česky ani minimálně.
„Nyní jsou z některých předmětů uvolněni a soustředí se hlavně na intenzivní výuku českého jazyka, od září by se měli zařadit do běžné výuky,“ zmínila Schejbalová s tím, že o jejich přijetí rozhodla na základě zkoušky z angličtiny a matematiky.
Vláda se i nadále snaží ukrajinským běžencům pomoci, minulý týden schválila pět miliard korun na pomoc s integrací, do které se počítá právě i pomoc se studiem dětí. Situace je ale komplikovaná a i samotný zájem Ukrajinců je velmi žalostný.
Problém se však netýká jen dětí, ale i dospělých. Jazyková znalost je třeba podmínkou pro zařazení ukrajinských zdravotníků do našeho zdravotního systému. Bez znalosti jazyka bohužel nemohou zatím v tomto oboru pracovat.
Přitom většina jazykových škol vypsala navíc kurzy češtiny pro ukrajinské uprchlíky zdarma. Ty se však velmi rychle naplnily. Vzniklo proto několik dalších kurzů, kde učí Ukrajince často dobrovolníci. Některé jazykové lekce lze studovat dokonce i online.
Zdroj: ČT24, Novinky, CERMAT, iDNES
Autor: Šárka Cvrkalová
