Ministerstvo školství (MŠMT) vypracovalo zprávu o distanční výuce na základních školách a víceletých gymnázií. Z ní vyplývá, že školy využily dotace na 62 000 notebooků a 11 800 tabletů, které pak zapůjčily žákům i učitelům. V jednotlivých krajích se zájem o tyto přístroje značně liší. Ze zprávy dále vyplývá, že nejméně dětí se do distanční výuky zapojilo v Ústeckém kraji. Závěry od MŠMT přinesla ČTK.
Pandemie koronaviru velmi výrazně ovlivnila vzdělávání žáků. Poprvé jim byla nařízena distanční výuka již v březnu roku 2020 a platila do dubna pro první stupeň a do května pro stupeň druhý. Výuka byla však stále v omezeném režimu a žáci se střídali v jednotlivých skupinách po týdnu.
Školní rok 2020/2021 byl ve znamení distanční výuky ještě více. Žáci na ni přešli již měsíc po začátku školního roku.
Ministerstvo školství si nyní nechalo vypracovat průzkum, který mapuje distanční výuku ve všech 4102 základních školách, jejichž provozovateli jsou kraje a obce.
Dotace na distanční výuku — 1,33 miliardy
V první řadě je zajímalo využití dotace v celkové výši 1,33 miliardy korun, která měla být použita na nákup pomůcek k distanční výuce. Podle výsledků školy nakoupily 62 000 notebooků, 11 800 tabletů a 216 telefonů. Některé byly zapůjčeny dětem, jiné si nechali učitelé. Část dotace použilo 1800 škol na nákup potřebného softwaru.
Z výzkumu vyplývá, že alespoň jednu pomůcku zapůjčilo žákům 85 procent škol. Zbytek, tedy 580 škol, žádné zařízení nezapůjčilo.
„Největší podíl škol, které svým žákům nezapůjčily žádné zařízení, byl v kraji Ústeckém, Karlovarském a Plzeňském. Naopak nejvyšší podíl škol, které zapůjčily žákům alespoň jedno zařízení, byl v Praze a ve Zlínském kraji,“ stojí ve zprávě MŠMT.
V některých školách byl zájem o pomůcky nulový
Podle škol bylo důvodem nezapůjčení zařízení nezájem ze strany rodičů. A ačkoliv nejméně zařízení bylo zapůjčeno v Ústeckém kraji, byl v tomto kraji i největší počet žáků, kteří se distanční výuky nezúčastnili. Dá se tedy předpoklad, že hlavním důvodem absence dětí nebylo chybějící zařízení, ale spíše neochota rodičů se na výuce podílet.
Celkově se do distanční výuky vůbec nezapojilo 4700 dětí z prvního stupně a 6600 dětí ze stupně druhého či víceletého gymnázia. Nejvíce absentujících školáků bylo tedy z Ústeckého kraje, konkrétně 2,7 procenta, dále z kraje Karlovarského 2,4 procenta a Libereckého, kde se neúčastnilo 2,2 procenta.
Autor: Markéta Krejčí
