Návrh zákona, který má umožnit polským ženám legální přerušení těhotenství na území České republiky, označil náměstek polského ministra zahraničí za povzbuzování Polek k obcházení zákonů jejich vlastní země. Polské velvyslanectví vyzvalo českou vládu k respektování „kulturních hodnot“ polských sousedů, uvedl list Gazeta Wyborcza.
V Polsku jsou v současné době potraty téměř bez výjimek zakázány, a to i v případě, že je plod vážně poškozen. Je tedy pravděpodobné, že polské ženy, které chtějí potrat podstoupit, vycestují kvůli zákroku do Česka, Německa nebo Nizozemí.
Apel na ministerstvo je běžným diplomatickým nástrojem, tvrdí Polsko
Polský deník odkazuje na článek Respektu, který informoval o březnovém dopisu z polského velvyslanectví českému ministerstvu zdravotnictví, aby Česko neulehčovalo Polkám potraty. Dopis, pod kterým je podepsán polský chargé d’affaires Antoni Wrenga, se týkal novely zákona o umělém přerušení těhotenství, kterou momentálně horní komora parlamentu projednává.
Novela má vyjasnit podmínky pro podstoupení interrupce cizinkami na území ČR. Česká strana Poláky informovala o tom, že zvažovaná řešení jsou v souladu s právem Evropské unie, dodala Gazeta Wyborcza.
„Monitorování legislativního procesu v zemích působení, zejména v oblastech, které se týkají či mohou týkat v podstatné míře polských občanů, je nejen právem, ale i povinností polských velvyslanectví,“ sdělil náměstek Szynkowski zpravodajskému serveru Onet.
Pro deník Gazeta Wyborcza vysvětlil podrobnosti: „Situace, ve které se objeví legislativní návrh, jehož záměrem je povzbuzovat cizince k obcházení zákonů své vlasti, představuje modelový příklad odůvodňující aktivitu diplomatického zastoupení, a to v každé zemi a každé oblasti,“ řekl.
Novela, která zneklidnila polské diplomaty, prošla v polovině března prvním čtením. Pokud bude přijata horní komorou, bude ji schvalovat sněmovna. Panují ale obavy, že to do říjnových voleb nestihne.
Potrat v Česku vyjde cizinku levněji než v Německu
Podzimní rozhodnutí polského ústavního soudu, který označil interrupce poškozených plodů za protiústavní a potvrdil jejich zákaz, vyvolalo velké protesty v Polsku i ve světě. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost však od rozhodnutí neustoupila.
Polský ústavní soud se skládá převážně ze soudců nominovaných vládní stranou, která se o zpřísnění zákona o interrupcích zasazovala. V přísně katolické zemi však nebylo mnoho lékařů ochotných přerušení těhotenství vykonávat ani před zavedením zákona.
Podstoupení potratu je v Česku poměrně levné, zákrok vyjde v průměru na šest tisíc korun. V minulých letech utratily za interrupce v Česku průměrně 10 milionů ročně. Je ale pravděpodobné, že se zákaz interrupcí v katolickém Polsku projeví nárůstem provedených potratů v ČR.
Autor: Aneta Střechová
