Karel Gott byl zpěvákem, který kromě svého talentu dbal také o svůj vzhled. Možná je tedy s podivem, že podstoupil pouze jedinou plastickou operaci, a to ze zdravotních důvodů.
Ve své knize Má cesta za štěstím prozrazuje zpěvák mnohá tajemství ze svého dlouhého života. Jedním z nich je právě přiznání plastické operace, kterou musel podstoupit, aby nepřišel o svůj život. Přitom k těmto zákrokům zaujímal negativní postoj, patřil k tzv. staré škole.
Gott vlezl do auta příteli Milanu Chladilovi, který mu chtěl ukázat nový vůz
Jak uvedla iprima.cz, Karel Gott si sedl do vojenského džípu, který si pořídil jeho kamarád, zpěvák Milan Chladil. Kdyby jen tušil, jaká jízda ho čeká, nikdy by to neudělal. „Milan si v něm připadal jako pravý americký voják. Čistá frajeřina!“ uvedl nejslavnější český zpěvák v knize.
Hrůzostrašný zážitek popisuje velmi detailně. „Zjevně se mi rozhodl předvést, jak ten jeho bourák jezdí, takže na náměstí Jiřího z Poděbrad pořádně sešlápl plyn. Razantně mě to přimáčklo do sedadla a jenom jsem stačil vyjeknout: Co blbneš, Milane? Oběma nám došlo, že zatáčku, do které jsme se právě vřítili s nohou na plynu, nemůže vybrat,“ svěřil se Gott.
Chladil se snažil ještě auto zpomalit a dupnul na brzdy, ale nebylo to nic platné. Podle Gotta už bylo slyšet jen obrovskou ránu a následně se začalo sypat sklo ze všech stran. I když byl několikanásobný český slavík v šoku, věděl, že jeho zranění jsou vážná.
„Uvědomoval jsem si, že to byla moje hlava, která prorazila přední sklo. Vzápětí se rozhostilo ticho a já vnímal, jak se mi po obličeji rozlévá horkost. Hlavu jsem měl v jednom ohni, v ústech a na rtech jsem cítil železnou pachuť,“ vzpomíná zpěvák, jehož slova nejsou vhodná pro slabší povahy.
Gott unikl smrti jen o vlásek, do nemocnice ho vezl Jiří Štaidl
„Sahám si tedy na tvář a hmatem zjišťuji, že se mi do hlavy, od spánku až po nos, zasekla část tabule čelního skla. Chytím okraj velkého střepu a snažím se ho vyndat. Táhnu, potahuji, cloumám – proboha, nejde to! Jsem v hlubokém šoku a celý se klepu jako ratlík. Vnímám Milanův hlas, jak na mě křičí, abych to nedělal, že vykrvácím,“ přiznal Karel Gott.
Do nemocnice ho nakonec vezl Jiří Štaidl, který jel v autě za nimi celou cestu. „Během jízdy ze mě teče krve jako z vola. Není do čeho se utírat, takže to podle hrozivě zakrvácené košile a saka vypadá, že mám snad kromě řezných ran v obličeji i otevřený hrudník či dutinu břišní. Stále přidržuji do nosu a tváře zapíchnutý velký kus skla,“ vzpomíná ve své knize.
„Jako v mlze jsem viděl další pacienty v čekárně, kteří ode mě odvraceli hlavu. Následně mě odvedli na operační sál, položili na stůl, lehce mě omámili a obličej umrtvili injekcí. Potom velice opatrně vyhlášený chirurg primář Sedláček vytáhl střep z mé tváře a s největší pečlivostí začal sešívat. Nešlo o žádnou maličkost, ale velkou a hlubokou řeznou ránu,“ připomněl minuty v čekárně, ve které musel počkat, až si pro něj přijde personál.
Chladil z nehody vyváznul bez většího zranění, Gott podotkl, že mu odpustil, ale plastikám se od té doby vyhýbal. Podle zpěváka šlo o řidičskou pýchu, ale nikdy neřešil, proč vlastně zatáčku nevybrali. Od té doby ale Gott nesedl do žádného vojenského džípu, protože měl pořád na paměti nehodu, ve které málem přišel o život.
Zdroj: iPrima.cz
Autor: Raina Tomanová
