V Hradci Králové došlo v tamní věznici k útoku na jednoho vězně, který na následky zranění zemřel. Tamní psychologové s trestanci pracují, ale i tak se podle informací CNN Prima NEWS podobným situacím nedá moc předejít nebo se jim vyhnout. Počty napadených se přitom ročně zvyšují.
Za posledních několik dní věznice řešila dva případy rozzuřených vězňů, kteří na sebe zaútočili. V prvním případě se jedná o pokus o vraždu ve valtické věznici. Tam ve společenské místnosti došlo k bitce, při které jeden z mužů skončil na zádech. Druhý mu i přesto skočil koleny na hlavu.
Druhý, otřesnější čin, se stal v královehradecké věznici. Tam se dva vězni prali, a dokonce jeden z nich použil i ručník, kterým toho druhého škrtil. Nakonec jeho život ukončil tím, že ke škrcení použil madlo od kbelíku.
Případy šikany jsou častější
Vězeňská služba ale ročně řeší poměrně často případy útoků a šikany ve věznicích. „Během roku jich prošetřujeme zhruba 250. Číslo je velmi podobné jako za všechny předchozí roky. Případ, který se stal 3. května v Hradci Králové, je jediný za poslední dva roky,“ řekl mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová.
K případu se vyjádřil i hlavní psycholog Vězeňské služby ČR Václav Jiřička: „Musíte si představit vězeňskou populaci úplně jinak než populaci běžnou. Jsou to velmi často narušení lidé a psychologové a pedagogové rozhodně nejsou kouzelníci,“ řekl.
Jakmile do věznice nastupuje nový trestanec, následuje náročný proces, během kterého se s danou osobou baví, aby ji lépe poznali. Během tohoto posuzování se snaží přijít na to, zda u daného člověka mohou být sebevražedné myšlenky, abstinenční příznaky či to, zda by někomu nemohl ublížit.
Podle informací nemohou problematické vězně posílat na samotku, je to i nezákonné. Pokud takový vězeň je, vězeňská služba má pouze jednu možnost, co s ním dělat – požádat o pomoc pedagogy a psychology. Skupinové terapie jsou prý nejúčinnější.
Není to jak ve filmech
Vězni, kteří jsou ve vězení opakovaně, by měli nováčkům vysvětlit, co je ve vězení správné, a co ne. „Velmi podrobně rozebírají své životy, říkají si navzájem zpětné vazby: ,Ty nám tady něco vyprávíš, ale podívej se na sebe, jak žiješ.‘ Když to řekne terapeut, tak to moc neplatí, ale když to řekne jiný vězeň, má to úplně jinou účinnost,“ popsal Jiřička pro CNN Prima NEWS.
Podle psychologů je ale důvod bojů ve vězení úplně jiný. Nejde jim o vyšší postavení, jak to známe z filmů. Ale ve většině případů podle odborníků dochází k tomu, že vězni nevydrží potlačovat svůj vnitřní tlak a jednoduše vybuchnou.
Autor: Ivan Glaser
