Zemědělci si každý rok stěžují na sucho. I obyčejný laik si mohl všimnout, že situace kolem vody v krajině je každý rok horší a horší. Ale aby mohl člověk predikovat budoucnost, musí se podívat do minulosti. A to se přesně podařilo vědcům z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd (CzechGlobe). Jejich nová technika zkoumání letokruhů odhalila, že trend vysychání se za posledních padesát let zrychlil čtyřicetkrát. Více o jejich výzkumu přinesl server lidovky.cz
Letokruhy mohou poskytovat řadu informací. Většina lidí nejspíše ví, že se podle nich dá určit stáří stromu nebo že podle nich poznáme sever a jih. Odborníci teď podle nich zkoumají, jaké bylo na našem území sucho.
Obrovská studie, která probíhala několik let, nyní ukazuje své závěry. Vědci díky ní dokázali odhadnout, jaká byla úroveň sucha v době před naším letopočtem.
Výsledky ukazují, že trend vysychání je starší, než odborníci předpokládali. Vypadá to, že k němu docházelo již od starověku, trvá tedy již dva tisíce let. Není tedy překvapením, že nyní je největší sucho od doby Římské říše. Bohužel ale postupné vysychání nabralo v posledních letech na obrátkách. Za posledních padesát let se zrychlilo zhruba čtyřicetkrát.
Studium letokruhů potvrdilo teorie o malé době ledové
Velmi podobná situace s nedostatkem půdní vody byla na našem území kolem 12. a 13. století. To se u nás například běžně pěstovalo exotické ovoce. Tento jev ale zvrátila takzvaná malá doba ledová, která se na našem území projevovala především dlouhými dešti.
„Někdy po roce 1550, zhruba k roku 1600, vidíme v záznamu návrat vlhkých hodnot, který vydržel někdy do konce dvacátého století,“ líčí bioklimatolog Miroslav Trnka z CzechGlobe.
Jestli se může tato situace znovu zopakovat, není jisté. Odborníci jsou ale spíše skeptičtí. Důvod tohoto značného ochlazení a velkého počtu srážek není příliš znám.
Odhaduje se, že za to mohly být zodpovědné sopečné erupce. Ty by ale v dnešní době musely mít mnohem větší intenzitu, než tomu bylo v 16. století, a to kvůli skleníkovým plynům, kterých je nyní v atmosféře mnohem více.
Úroveň sucha — nejhorší za posledních dva tisíce let
Zkoumání historie sucha na našem území by mělo pomoci odborníkům stanovit model, který bude ukazovat tento jev v budoucnosti. „Do značné míry jsme věděli třeba to, že současná epizoda sucha nemá obdoby v posledních pěti stech letech. Kontext dvou tisíců let a znalosti bohatosti, variability, způsobu, jak moc jsme se propadli k nízkým hodnotám, a tím, že chápeme, proč k tomu dochází, nám umožňuje udělat si obrázek, jak to bude v budoucnu,” uvedl na závěr bioklimatolog.
Autor: Markéta Krejčí
