Rodiče žáků, kteří navštěvují školní jídelny, si opět připlatí. Ministerstvo práce, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se rozhodlo umožnit školním jídelnám navýšit platby za stravování. Kvalitu jídel produkovaných školními jídelnami to ale zřejmě nezvýší. Problém je nejspíše někde jinde.
Školní jídelny už odjakživa byly pro část školou povinných dětí nutné zlo a pro část příjemné prostředí s dobrým jídlem. A jak to tak vypadá, stejná rozpolcenost strávníků zůstává prakticky dodnes.
Podle ministerstva fungují jídelny dobře
Náměstek ministerstva školství Jan Mareš se nedávno na oficiálních stránkách ministerstva vyjádřil v tom smyslu, že jídelny fungují dobře a jakákoliv kritika je jen „honba za čteností“.
„Různé gastro a kulinářské organizace se předhánějí v tom, kdo celý tento binec napraví, respektive se spíše předhánějí v tom, kdo se na tématu více mediálně přiživí, protože je pro novináře přitažlivé,“ uvedl Mareš doslova.
Peníze = kvalita?
Na konci minulého měsíce informovala Česká televize, že ministerstvo financí hodlá z rozpočtu na rok 2023 převést do resortu školství jednu miliardu korun navíc. Část peněz má putovat právě na školní obědy, nikoliv však do školních jídelen. Finance totiž budou použity především na obědy pro děti ze sociálně slabších rodin, které si obědy nemohou samy dovolit.
V říjnu ministerstvo připravilo pro školní jídelny ještě jednu finanční výpomoc. Nově jim umožnilo navýšit platby za stravování. „MŠMT připravilo navýšení horního limitu o 20 %, přičemž počítáme s její účinností od února příštího roku,“ uvedl na stránkách ministerstva Mareš.
To, zda ale jídelny budou za tyto peníze kupovat opravdu kvalitnější potraviny, nelze nikdy nikým garantovat. Jediným nástrojem ministerstva je takzvaný spotřební koš. Ten kuchařkám vlastně nařizuje, kolikrát týdně se musí servírovat například maso či zelenina.
Dosavadní systém je zastaralý
Tento nástroj už je ale podle mnohých zastaralý a nevyhovující. Pro Seznam Zprávy to řekla například Alexandra Košťálová z Českého gastronomického institutu.
„Spotřební koš nemá žádný preventivní efekt, nestanovuje, z jakých potravin se má vařit, mírně řeší pestrost, ale ne tak, jak by bylo potřeba. (…) A hlavně v rámci spotřebního koše mohou jídelny vařit skvěle a také nevyhovujícím způsobem,“ což podle Košťálové není ani trochu dobré.
Rozdíly v jednotlivých jídelnách jsou stále tristní
Stejně jako nevyhovující široký rozptyl v kvalitě jídel kritizují odborníci, kritizují jej i návštěvníci. Jestli je totiž něco pro české jídelny typické, tak je to jejich nevyrovnanost. Vyplývá to i z názorů lidí, které zveřejnily Seznam Zprávy, přičemž polovina lidí jídelny chválí a druhá polovina je naopak kritizuje.
Stejnou zkušenost popsala pro naši redakci i čtenářka Přehledně24 Kristýna. „Když jsem před 15 lety navštěvovala vesnickou základní školu, tak to byla hrůza. Klasická UHO a hrachová kaše s párkem. O žádném extra výběru nemohla být řeč,“ začíná své vyprávění.
„Když jsem pak přešla na střední školu, byla jsem v šoku, že se i ve školní jídelně dá dobře najíst. Dokonce jsem do ní chodila i dále, když už jsem dostudovala, protože jídelna vařila i pro veřejnost. Na jídlech bylo vidět, že jdou s dobou a v menu například nikdy nechybělo bezlepkové či bezmasé jídlo,“ popisuje svou zkušenost Kristýna.
Někde se vaří už 30 let stejně
„Když mi ale onemocněl otec, nechala jsem mu vozit jídlo právě z jídelny při základní škole. Přirozeně opět nechyběla UHO, zato chyběla pestrost a vyváženost jídel. Bylo vidět, že tahle jídelna se za těch patnáct let opravdu nikam neposunula. Ani se mi tomu nechtělo věřit,“ vysvětlila na závěr.
Jídelny tak podle ní ale i některých dalších vyjádření diskutujících nepotřebují spotřební koš a zřejmě jim ani tolik nepomůže více peněz na nákup surovin. Jídelny potřebují peníze na kvalitní personál, který musí náležitě finančně ohodnotit. Je důležité, aby tito lidé o své práci přemýšleli a nejeli jen na „neutrál“. A právě o to by se mělo ministerstvo v první řadě snažit.
Zdroj: MŠMT, Česká televize, Seznam Zprávy, Přehledně24
Autor: Markéta Mladá
