Podle Nejvyššího kontrolního úřadu nemá ministerstvo práce a sociálních věcí přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám. Resort totiž sleduje pouze počet rodin, do kterých peníze míří, nikoli ale přínos financí. Ministerstvo nicméně se závěry NKÚ nesouhlasí.
Nejvyšší kontrolní úřad v pondělí informoval, že ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo na podporu chudých rodin v letech 2018 až 2020 přes 9 miliard korun. Chybí nicméně jakýkoli přehled o tom, jak tyto peníze reálně lidem pomohly. Příspěvky byly určeny především sociálně slabším rodinám, podle úřadu nejvíce peněz putovalo k samoživitelům.
„Prostřednictvím minimálně 3 593 projektů bylo podpořeno téměř 160 tisíc osob. Vzhledem k tomu, že MPSV nestanovilo příjemcům podpory povinnost sledovat a vyhodnocovat dopady projektů po jejich ukončení, není prokazatelný dlouhodobý dopad podpory. Není tedy zřejmé, zda tyto prostředky přispěly k snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením,“ uvádí NKÚ.
Stejně je tomu i v případě dotací, které měly pomoci předcházet rozpadu rodiny nebo odebírání dětí. „Ani zde tedy není možné sledovat a vyhodnocovat přínosy, efektivnost a účelnost vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu,“ sdělila pro iDNES k výsledkům kontroly mluvčí NKÚ Hana Kadečková.
Ministerstvo nesouhlasí
Podle mluvčího ministerstva Jakuba Augusty se úřad se závěry NKÚ neztotožňuje. „Výtky NKÚ směřují zejména k nedostatečnému sledování přínosů podpory a vyhodnocování plnění daných cílů. Se závěry kontroly se MPSV
neztotožňuje a přináší své stanovisko,“ stojí v tiskové zprávě.
„Některé cílové skupiny, hlavně ty financované z Operačního programu Zaměstnanost, byly podpořeny v rámci různých monitorovacích indikátorů a specifických cílů. Jedná se například o osoby ohrožené chudobou a sociálním vyloučením. MPSV proto nesouhlasí s konstatováním, že finanční prostředky nepřispěly ke snížení počtu osob právě pro jejich průřezovost,“ uvádí dále dokument.
K tvrzení NKÚ, že ministerstvo chybovalo také při administraci projektů a nepostupovalo podle zákona o finanční kontrole, tisková zpráva uvádí: „Marginální nedostatky nemající vliv na kvalitu projektů a způsobilost výdajů se objevily jen u šesti z 331 projektů v kontrolovaném vzorku.“
Nespokojení občané
Ze závěrů kontroly NKÚ jsou rozhořčeni i běžní občané ČR. „Devět miliard korun? A že neví, co se s nimi stalo? Pro Jurečku maličkost. Jen letos ministr práce vydá na důchody podle vadné účetní metodiky 59,9 miliard korun, aby si následně mohl nárokovat od ministra financí Stanjury z našich daní dalších 63 miliard korun na důchody,“ napsal v diskuzi na iDNES jeden z uživatelů. Ve sledovaném období přitom Jurečka ministrem nebyl a resort tehdy měla na starosti Jana Maláčová.
Další si pak postěžoval, že ačkoli se o inflaci stále mluví, on osobně nemá dojem, že by rodiny kolem něj nějak kolabovaly a byly v ohrožení. „Přitom doslova každý z nás, pokud chce, dostane na sociálce několik různých podpor bez mrknutí oka a zpětná kontrola přitom prakticky neexistuje,“ dodává.
„Je to už asi deset let, kdy NKÚ zjistil, že ministerstvo (ne)spravedlnosti zpětně nevymáhá na soudcích škody (ročně řádově stovky milionů náhrad poškozeným občanům), které vznikly jejich nesprávným rozhodováním. Do dnešního dne se nic nezměnilo a tyto škody jdou na vrub státního rozpočtu, tedy je platí občané. Není ten NKÚ jen další zbytečný úřad, když vytknuté chyby stejně nikdo neřeší?“ ptá se pak jeden z čtenářů serveru Novinky.
Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Novinky, iDNES
Autor: Šárka Cvrkalová
