Senát se v lednu rozhodl jednat ve věci korespondenční volby a využil svou ústavní pravomoc navrhovat zákony. S návrhem na zavedení korespondenční volby ve sněmovních a prezidentských volbách přišlo padesát senátorů ze čtyř klubů. Korespondenční volba je běžnou praxí v mnoha zemích Evropy a funguje zde desítky let. Její podstatou je, že Češi žijící v zahraničí, by mohli svůj hlas poslat poštou. Proti návrhu se však v Poslanecké sněmovně tvrdě postavila opozice, ale i prezident Miloš Zeman.
Největší podporu měl návrh u Starostů a nezávislých, kde bylo pro návrh 23 ze 24 jeho členů. Přidalo se i 16 senátorů z klubů ODS a TOP 09, 12 lidovců a nezařazených a sedm z klubů SEN 21 a Piráti.
Korespondenční volba se již řešila
Návrh na její zavedení zde byl již v roce 2016, kdy s ním přišel tehdejší 1. místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. Poté však debaty zapadly a téma se znovu otevírá až nyní.
Princip by byl nejspíše takový, že si volič požádá nejpozději 35 dnů před volbami o volební lístky přes datovou schránku nebo ověřený podpis. Následně by mu byly doručeny instrukce ke správnému volení, poštovní obálka, identifikační lístek a úřední obálka pro hlasovací lístek. Vše by musel volič odeslat tak, aby jeho volební lístek dorazil před koncem voleb v příslušném okrsku.
K jejímu prosazení již v příštích volbách jsou ale někteří skeptičtí. „Je ve hvězdách, jestli se bude hlasovat korespondenčně hned v příštích volbách. Osobně to spíš nevidím,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
„Při velmi hladkém průchodu jsme téměř na hranici toho stihnout to do prezidentské volby. Vzhledem k tomu, že hladký průběh není ze strany opozice signalizován, pak se mi zdá zbytečné to teď urychlit,“ doplnil šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
Opozice se zavedením nesouhlasí
Zatímco vláda by zavedení chtěla prosadit, opozice má výhrady. Jako příklad selhání korespondenční volby připomíná opozice příklad rakouských voleb, kde se muselo opakovat druhé kolo prezidentských voleb právě kvůli nesrovnalostem při sčítání korespondenčních hlasů.
„Člověk, který volí korespondenčně, bude vždycky vystaven riziku nátlaku. Nedokážeme poslat plentu a eliminovat jakýkoliv vliv, například takzvaný family voting (rodinné hlasování). Svobodu vám opravdu dává jen plenta,“ míní Radek Vondráček (ANO).
Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala je také proti. „Mohlo by to sloužit k manipulacím s volbami. Snížilo by to důvěryhodnost občanů ve volby.“ Dále uvedl, že je volba protiústavní.
Tomio Okamura zachází v kritice korespondenčního hlasování ještě dále. Dle něj jeho zavedení ohrozí demokracii v České republice.
Již při lednovém hlasování o důvěře vládě Petra Fialy (ODS) vystoupil právě proti tomuto bodu v jejich programu. „My bychom přece skutečně neměli připustit jakýkoliv systém, který by byť jenom náznakově mohl způsobit nějaké pochybnosti v souvislosti s volbami,“ uvedl.
Marek Benda však namítá, že kdyby tomu tak bylo, zákon by nepředkládali ani oni, ani Senát. SPD však trvá na tom, že volby nebudou demokratické. „Lidé si pak řeknou, že nemá k volbám cenu chodit,“ varoval Radim Fiala.
Se zavedením korespondenční volby nesouhlasí ani prezident Miloš Zeman. Dle něj by lidé měli „opustit pohodlné křeslo“ a dojít do volební místnosti osobně.
Korespondenční volbu by přitom ocenili krajané žijící například v kanadském Vancouveru. Volit lze totiž pouze na zastupitelských a konzulárních úřadech ČR v zahraničí kromě honorárních konzulátů. Voliči by se tak z Vancouveru museli přesunout přes celou zemi do Toronta či Ottawy, což je více než 4000 kilometrů, nebo do Los Angeles v USA, které je zhruba o polovinu vzdálenosti blíže.
Zdroje: TOP 09, ČT24, Facebook, CNN Prima NEWS, Novinky, Deník N
Autor: Soňa Jiroutová
