Poslanci se dohodli na zrušení potravinářského průkazu, dokladu potřebného k vykonávání práce v gastronomickém průmyslu. Nejen podle nich, ale také podle praktických lékařů jde jen o historický relikt, který vlastně nemá žádnou hodnotu.
Platnost potravinářských průkazů mnohdy není časově omezená, jejich vlastnictví je tak vlastně k ničemu. Pokud si totiž člověk před 5 lety nechal udělat prohlídku, neznamená to, že by dnes nemohl mít se získáním takového průkazu problémy.
Dávno ztratil svůj smysl
„Potravinářský průkaz je věc, která postupně ztratila svůj smysl. Doživotně vás to opravňuje k práci v potravinářství bez ohledu na to, jak se váš stav vyvíjí dál,“ řekl Novinkám předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
„Potravinářské průkazy v současné podobě se míjejí efektem, avšak na místě by byla odborná diskuse, která není,“ uvedl podle serveru Zdravotnický deník ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Mnoho politiků pak podotýká, že jde o zbytečnou administrativní zátěž.
Myslí si to například i europoslanec Tomáš Zdechovský.
„Spousta z vás má doma jistě ještě z brigády či zaměstnání potravinářský průkaz. Na vydání potravinářského průkazu nejsou vázaná pravidelná vyšetření a průkaz dostane fakticky každý, kdo za jeho vystavení u praktika zaplatí administrativní poplatek. Postrádá to jakýkoliv smysl,“ napsal na facebooku.
Negativní i kladné ohlasy
Někteří lidé mají pocit, že zrušení potravinářského průkazu je možná pozitivní zprávou, rozhodně ale není takovou administrativní zátěží, jak politici tvrdí.
„No to je brutální byrokracie ten potravinářský průkaz. Tam nás asi nejvíc tlačí bota. Co vy jste schopní ještě vymyslet?“ podivuje se pan Radim. Uživatel Jan se pak ptá, jak budou tedy probíhat kontroly, že v potravinářství pracují zdraví lidé.
Na jeho slova reaguje na twitteru Nell, která píše: „Přijde mi, že víc jak půlka lidí, co tu na zrušení PP nadává, ho v životě neměli v ruce a myslí si, že kontroly z hygieny fakt někoho zkouší z nějakých znalostí. Je to zbytečný kus papíru.“
Zdroj: Novinky, Zdravotnický deník, Facebook, Twitter
Autor: Shani Maiová
