Pražští zastupitelé odebrání čestného občanství na svém čtvrtečním zasedání schválili, sovětský maršál Ivan Stěpanovič Koněv nebyl dle primátora hl. m. Prahy Zdeňka Hřiba řádným čestným občanem vzhledem k informacím, které vyšly najevo během historického bádání o osobě maršála.
Čestné občanství je institut správního práva. Je udělováno osobnostem, které se zasloužily o udělovatele nebo k němu mají zvláštní vztah. V ČR lze udělit pouze čestné občanství obce, města nebo městské části hlavního města Prahy, a to osobám, které se zasloužily o jejich rozvoj. O udělení nebo odnětí čestného občanství rozhoduje zastupitelstvo v samostatné působnosti.
Koněv nebyl čestným člověkem, proto nemůže být čestným občanem
Koněvovi bylo čestné občanství uděleno v roce 1945 za jeho podíl na osvobození nejen hlavního města Prahy, ale také části Slezka, Saska a Polska. Dle nových informací ale plánoval bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945. Podle historických pramenů tam mělo zemřít 148 civilních obyvatel. Ovšem tato informace byla během komunistického režimu nežádoucí, proto byla veřejnosti zatajena.
„Maršál Koněv se stal čestným občanem Prahy kvůli dobovému kontextu a některé jeho činy byly během minulého režimu zamlčovány. Díky současnému historickému poznání ale víme, že šlo přinejmenším o kontroverzní postavu. Koněv například po konci války rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi, kde takto zavraždil 150 civilních obyvatel včetně dětí. Tento, ale i další jeho represivní činy jsou v rozporu s tím, co je od čestných občanů Prahy očekáváno,“ píše primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib v tiskové zprávě.
Nejdřív socha, teď občanství
S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči a žižkovská radnice zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi, uvádí web ČTK.
Během jednání o odjímání čestného občanství se zastupitelé města bavili i o jeho udělování. Navrženými adepty byli třeba zpěvačka Marta Kubišová a houslový virtuos Václav Hudeček.
Občanství pro umělce
„Marta Kubišová obdrží čestné občanství hlavního města Prahy jako zvláštní projev úcty za mimořádné činy spojené s osobním hrdinstvím v období srpnové invaze sovětských vojsk v roce 1968 i v době normalizace a jako ocenění uměleckého přínosu a zásluh v oblasti hudby,“ stojí v návrhu na udělení čestného občaství této zpěvačce.
Píseň Modlitba pro Martu, kterou Kubišová nazpívala, se stala symbolem národního odporu proti okupantům v roce 1968 a také symbolem sametové revoluce v roce 1989. Zastupitelé dále připomněli, že od roku 1970 nesměla zpěvačka vystupovat a čelila tlaku normalizačního režimu. V roce 1977 Marta Kubišová pak podepsala Chartu 77 a stala se jednou z mluvčích iniciativy.
„Houslovému virtuosovi Václavu Hudečkovi jsou připisovány zásluhy o šíření českého hudebního umění a věhlasu hlavního města ve světě. Vystupoval na předních světových pódiích a spolupracoval s nejprestižnějšími zahraničními orchestry,“ zdůvodňuje další udělení čestného občanství tisková zpráva.
Mnozí politici krok o odebrání čestného občanství maršálu Koněvovi kritizují a označují jej za předvolební tah primátora a snahu zalíbit se občanům. Tvrdé kritice ze stejného důvodu čelí i kvůli zbudování fontánky na Václavském náměstí.
Zdroje: Praha.eu, ČTK, Přehledně24, ČT24
Autor: Evženie Novotná
