Samec a samice luskouna dorazili do pražské zoo z Tchaj-wanu v polovině dubna a poté absolvovali měsíční karanténu. Nyní jsou umístěni v noční expozici pavilonu Indonéská džungle a veřejnosti je slavnostně představil primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
Luskouni byli pojmenováni jmény z jejich domoviny, samec dostal jméno Guo Bao a samice Run Hou Tang. Dostali ale také české přezdívky, o kterých mohla široká veřejnost hlasovat do nedávných dnů.
„Originální tchajwanská jména luskouního páru byla pro našince poněkud obtížně vyslovitelná. Nechali jsme proto veřejnost jim vybrat nové přezdívky v anketě na Portálu Pražana. Nakonec zvítězil Hugo a Fazolka,“ uvedl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
Na chov jsou velmi nároční
To nejtěžší má ale zoologická zahrada teprve před sebou. Péče o tyto savce, jejichž tělo je pokryto velkými rohovitými šupinami, je velice náročná. Vyžadují totiž správné rozpětí teplot, vysokou vzdušnou vlhkost i speciální potravu ve formě kaše ze včelích larev. Není divu, že vlastnímu představení luskounů předcházel doprovodný program, který návštěvníků odhaloval právě úskalí chovu těchto vzácných zvířat.
Chovatel David Vala za asistence známých šéfkuchařů Romana Pauluse a Marka Fichtnera předvedl náročnou přípravu speciální krmné kaše pro luskouny, jejíž hlavní komponentou jsou včelí larvy. Zájemci po samotném představení raritních savců mohli sledovat první veřejné krmení luskouní dvojice.
V zahraničí je vybíjejí pro maso
„Zoo Praha se nyní stala jedinou českou zahradou a jednou ze dvou v Evropě, která se těmito šupinatými savci pyšní. Hlavní motivace k chovu ale plyne především z jejich ohrožení,” sdělil náměstek primátora Petr Hlubuček na svém facebooku.
„Tchajwanští novináři se mě ptali, jestli luskouni budou superhvězdami naší zoo. Odpověděl jsem jim, že pro nejširší veřejnost asi ne, spíše zaujmou zájemce o přírodu a její ochranu,“ řekl při představení ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Za nejpodstatnější považuji, že nyní zde máme svého druhu velvyslance velice ohrožené a nesmírně zajímavé skupiny živočichů.“
Možný přenašeč viru covid-19?
Dříve se spekulovalo, že určitou roli v přenosu nového typu koronaviru na člověka mohli sehrát právě luskouni. Podle čínských vědců z Kantonu, jak píšou Novinky, byli totiž chybějícím článkem v řetězci mezi člověkem a netopýrem, jehož považují za přirozený rezervoár nákazy. Ačkoli jsou luskouni v Číně chránění, loví se pro maso a pro šupiny, uvádí Reflex.
Ne všichni vědci se ale na tomto názoru shodují, a dodnes tak není jasná příčina, kde se vir vzal a kdo jej na koho přenesl.
Zdroj: Zoo Praha, Novinky, Reflex
Autor: Veronika Holcová
