Pro případ přerušení dodávky ruského plynu se ministři Evropské unie v červnu dohodli, že by zásobníky plynu jednotlivých zemí měly být plné z 80 procent. Dle premiéra Petra Fialy toto Česká republika nyní splnila.
„Napětí ve společnosti roste. Obavy lidí, nejistota, co bude, strach, jestli si dokážou poradit se zdražováním. A také to, co jsme teď intenzivně řešili, aby energie bylo dost. Lidé vnímají, co děláme, ale nesetkávám se s vyhrocenými reakcemi. Ale samozřejmě vnímám neklid ve společnosti,“ uvedl pro CNN Prima News premiér k energetické krizi, která hrozí Evropě.
Zásobníky jsou plné z 80 %
„Jsme na historickém maximu. Pracujeme na tom, abychom byli na zimu připraveni co nejlépe,“ uvedl na svém twitteru premiér.
Zásobníky na plyn jsou naplněné z 80 %. Jsme na historickém maximu.
Pracujeme na tom, abychom byli na zimu připraveni co nejlépe.
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 25, 2022
Jeho informaci na svém twitteru doplnil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
„Letos jsme zavedli pravidlo, aby plynové zásobníky v zemích EU musely být před zimou naplněny alespoň na 80 procent. V ČR jsme dnes tuto hranici překročili a máme dvě miliardy a 687 milionů kubíků (plynu),“ napsal.
Dle jeho prohlášení z minulého týdne, kdy bylo plno přibližně ze 77 %, by toto vystačilo přibližně do ledna. Proto Česká republika vysoutěžila kapacity zkapalněného plynu (LNG) v Nizozemsku, což by dle Síkely mělo prodloužit zásoby o měsíc a půl až dva.
Jak však uvádí iDNES, tak roční spotřeba v Česku činí přibližně 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, přičemž 98 % této spotřeby pokrývají právě dodávky z Ruska.
Obavy ze zimy narůstají
Jsou to právě obavy z toho, že Rusko jako trest za sankce od Evropské unie nespustí po plánované údržbě plynovod Nord Stream 1, které vedou země k opatřením. Například v Německu je v některých spolkových zemích teplá voda dostupná jen v určité hodiny.
Obavy narostly o to více, když plynárenský gigant Gazprom oznámil, že od 27. července vyřadí kvůli údržbě další turbínu. Sníží se tím dodávky plynu o 20 % na 33 milionů metrů krychlových denně. Již nyní je provoz omezen na zhruba 40 % kapacity a denní dodávky se pohybují kolem 67 milionů metrů krychlových, píše web ČT24.
Na základě toho Evropská komise přišla s návrhem o plošném omezení spotřeby plynu o 15 % oproti průměru z minulých let.
Tento návrh mají projednat na mimořádné schůzi ministři energetiky sedmadvacítky. Již nyní se však proti podle České televize vyjádřili například Španělsko, Portugalsko, Řecko nebo Kypr. Jejich hlavním argumentem je, že odebírají od Ruska minimum plynu, a nevidí tak důvod, proč by se měli omezovat, když mají své dostatečné zásoby.
Další bod návrhu, u kterého se očekává odpor, je rozhodnutí Bruselu, že v případě plynové nouze bude omezení nikoliv dobrovolné, ale povinné. Jednalo by se o podniky a veřejný sektor. Plynová nouze by dále dovolila státům využít uhelné elektrárny a prodloužit životnost jaderných bloků.
„Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energií pokračovali. Musíme jednat tak, jako by dodávky plynu již nebyly. Není důvod k panice, musíme být ale obezřetní a připraveni. Jsme na zimní měsíce připraveni. A kdo je připraven není překvapen,“ cituje premiérova slova z tiskové konference web Aktuálně, ale dle reakcí na sociálních sítích se obavy občanů vládě nedaří uklidnit.
„Samozřejmě, že obavy mám. Máme topení i teplou vodu na plyn. Nemám ani tak strach, že nám vypnou plyn, jako spíše že ho vypneme sami, protože na něj nebudeme mít,“ uvedla pro Přehledně24 Simona, maminka z Prahy.
„Strach mám. Zprávy o plynu sleduji s obavami a již nyní šetřím, kde se dá. Nakoupila jsem si deky a v zimě nejspíše budu topit opravdu minimálně,“ doplnila ji její kamarádka Monika.
Zdroj: iDNES, Twitter, Přehledně 24, Česká televize, CNN Prima News, Aktuálně
Autor: Soňa Jiroutová
