Česko bude zanedlouho bez nejvyššího státního zástupce. Na svou funkci se rozhodl Pavel Zeman rezignovat k 30. červnu. Nyní se k tomu vyjádřil i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ten se prý snažil Zemana přesvědčit, aby ve funkci vydržel alespoň do voleb. O jeho sporech s ministryní spravedlnosti věděl, přesto si myslí, že měl zůstat.
Rychetský poskytl rozhovor pro Deník N. V něm mimo jiné uvedl, že o Zemanově konci ve funkci věděl již delší dobu. „Opakovaně se mi ale svěřoval, že hodlá rezignovat. A to nejen kvůli jeho vztahům s ministryní. Odvedl optimální dílo a ta činnost jej začala unavovat,“ řekl.
Tlak od ministryně spravedlnosti
Zeman se ale při ohlašování své rezignace zmiňoval spíše o svém vztahu k Marii Benešové, respektive o tlaku, který na něj měla ministryně vytvářet. Kvůli tomu údajně nemohl pracovat s takovým nasazením, jak by si představoval. Většina politiků ale jeho dosavadní práci spíše chválila.
„Byl jsem zvyklý tlaky snášet a odrážet, ale uvědomil jsem si, že v současné době velkou část svých sil věnuji odrážení těchto útoků. Tento čas bych měl věnovat ale státnímu zastupitelství. S tímto stavem nejsem spokojen,“ uvedl Zeman na tiskové konferenci v Brně.
Benešová se ovšem proti důvodům rezignujícího státního zástupce výrazně ohradila. Podle ní nikdy nezasahovala do práce státních zástupců, není tedy reálné, aby se Zeman cítil pod tlakem. Navíc ho prý přes měsíc neviděla. „A o svých krocích mne vůbec neinformoval,“ dodala nakonec.
Celé napětí mezi nimi pravděpodobně vyvrcholilo úmyslem Benešové podat na Pavla Zemana kárnou žalobu. Údajně v kauze výbuchů muničních skladů Vrbětice překročil své pravomoci, když o výsledcích vyšetřování informoval přesto, že nad kauzou nevykonával žádný dohled.
Kárná žaloba — podle Rychetského neměla žádné opodstatnění
Podle předsedy Ústavního soudu však tento akt neměl žádné faktické opodstatnění. „Já být ale na straně Pavla Zemana, předstoupil bych před kárný senát Nejvyššího správního soudu. Je to nezávislá a objektivní instituce a nemám pochyby o tom, že by jej kárných obvinění beze zbytku zprostila,“ vysvětlil pro deník.
Není to poprvé, co se s ministryní spravedlnosti Marií Benešovou rozcházejí ve svých názorech. Rychetský zavzpomínal na její vyjádření, když se řešila část volebního zákona, která se týkala přepočítávání hlasů na mandáty. Tato část byla nakonec plenární většinou zrušena.
Benešová avšak považovala toto vyjádřená za podezřelé a nepůsobilo údajně příliš objektivně. „Co je za tím? Komu se kdo zavázal, kdo komu co slíbil?“ ptala se tehdy. „Ona poté řekla, že nám kdovíkdo měl za to něco slíbit. To samo o sobě svědčí o její úrovni a víc k tomu říkat nebudu,“ odpověděl diplomaticky Rychetský v rozhovoru.
Autor: Markéta Krejčí
