Ve středu 12. října se sešlo plénum Senátu na své poslední schůzce ve stávajícím složení. Součástí této schůze byla i Zpráva předsedy horní parlamentní komory o činnosti Senátu ve 13. funkčním období, volba zástupce ombudsmana či volba člena Národní rozpočtové rady.
Jednání o novém vedení budou pokračovat
Miloš Vystrčil ve své Zprávě předsedy zmínil důležité milníky minulého dvouletého období a poděkoval svým kolegům.
Senát v dosavadním složení ještě schválil novelu léčiv, na základě které bude mít ministerstvo zdravotnictví možnost po odsouhlasení vládou nakupovat léčiva při epidemiích.
Dále horní komora Parlamentu odmítla většinu změn, které navrhl Evropský parlament pro volbu europoslanců.
Na konci schůze se rozloučili senátoři, kteří buď neobhajovali, nebo neobhájili svou funkci senátora, a ve fuknci tedy končí. Jednalo se například o dosavadního místopředsedu Jana Horníka či odstupující ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou.
Během příštího týdne budou pokračovat jednání o novém vedení Senátu. Po senátních volbách se ODS a TOP 09 staly nejsilnějšími kluby a posílí je nově 34 členů.
Dá se tedy předpokládat, že jejich kandidáti budou zvoleni. V čele Senátu tak po velkém úspěchu ve volbách nejspíše zůstane Miloš Vystrčil.
Dále kluby podle serveru iDNES navrhnou do vedení prvního místopředsedu TOP 09 Tomáše Czernina a podpoří Jiřího Oberfalzera, aby i nadále zůstal místopředsedou.
Volba zástupce ombudsmana
Během schůze došlo také k tajné volbě zástupce ombudsmana. Tato funkce se uvolnila po rezignaci Moniky Šimůnkové. Do konce října tak musí Sněmovna vybrat nového, a to ze dvou kandidátů zvolených Senátem a dvou kandidátů navržených prezidentem.
Prezident Miloš Zeman jako své dva kandidáty navrhl bývalého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku a právníka Petra Scholze.
Senát se však dohodl pouze na prvním kandidátovi, tím se díky 32 z 60 hlasů stal Alexander Schorm. O druhém nerozhodlo ani druhé kolo mezi právníkem Jakubem Křížem a ombudsmankou na ministerstvu obrany Lenkou Marečkovou.
Pro Marečkovou v druhém kole hlasovalo 25 z 57 senátorů, pro Kříže pak 28 z 57 a chyběl mu tak ke zvolení pouze jeden hlas.
Dvojici Kříž a Schorm podpořil například předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra či senátní klub KDU-ČSL. Kříž je ovšem velmi kontroverzním kandidátem, proti kterému vystoupilo v otevřeném dopise 57 organizací.
Důvodem je jeho nesouhlas s potraty a sňatky stejnopohlavních párů. V dopise dále organizace zmiňují Křížovo členství v konzervativní katolické organizaci Opus Dei, která je dle dopisu samotnými členy označována jako „autoritářské uskupení založené na manipulativních praktikách“.
Organizace v dopise také zmiňují Křížovu spolupráci s organizacemi Aliance pro rodinu a Hnutí pro život, které dle autorů dlouhodobě omezují práva různých skupin obyvatel. Kvůli těmto kontroverzním přístupům není dle autorů dopisů Kříž schopen vykonávat funkci, ve které má hájit zákonná práva každého bez rozdílu.
„Nevidím prostor, jak by moje názory tohoto typu mohly ovlivnit zákonnost výkonu funkce zástupce ombudsmana – on je nástroj právního řádu, a tak to chápu,“ vyjádřil Kříž nesouhlas s dopisem serveru iDNES.
S jeho volbou pak nesouhlasí například Piráti. „Vzhledem k některým výrokům pana Kříže například proti LGBT komunitě či jeho spolupráci s kontroverzním spolkem Aliance pro rodinu máme pochybnosti, zda by dokázal naplňovat naše požadavky na zástupce veřejného ochránce práv,“ vysvětlil dle iDNES postoj Pirátů Bartoš.
Člen Národní rozpočtové rady byl zvolen
Na rozdíl od volby zástupce ombudsmana u volby člena Národní rozpočtové rady bylo poměrně jasno. Jediným adeptem na místo byl ekonom Petr Musil. Ten ve funkci nahradí Evu Zamrazilovou.
„Pouštění žilou státní kase musí skončit. Pokud s tím nic neuděláme, nutně dospějeme do bodu, kdy o našich veřejných rozpočtech bude rozhodovat někdo jiný. A ten se nezakecá,“ řekl ve svém projevu dle České televize Musil a dodal, že „naše země rozpočtově nevzkvétá“.
Musil díky úspěšné kandidatuře doplní tříčlennou radu, která má za cíl objektivně hodnotit rozpočtovou politiku či hlídat plnění rozpočtových pravidel. Dalšími členy jsou ekonom Jan Pavel a někdejší viceguvernér centrální banky Mojmír Hampl.
Senát odsoudil ruské útoky na Ukrajinu
Během schůze dále Senát odsoudil raketové útoky Ruska na Ukrajině.
„Rusko zaútočilo s využitím masivních raketových útoků na civilní objekty a kritickou infrastrukturu, aby teroristickými metodami zastrašilo veřejné mínění a připravilo občany Ukrajiny o dodávky elektřiny, vody, tepla nebo telefonního spojení,“ stojí ve stanovisku Senátu, které podpořilo 45 ze 47 přítomných senátorů.
Referenda v Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti pak Senát ve stanovisku označil za nelegitimní.
Horní komora Parlamentu se dále vyjádřila souhlasně v podpoře dodání protivzdušné obrany na Ukrajinu a vyzvala vládu, aby v rámci předsednictví v Radě EU doporučila koordinaci kroků k tomu vedoucích.
Zdroj: Senát, iDNES, Otevřený dopis organizací, Česká televize, Přehledně24
Autor: Soňa Jiroutová
