Vláda na svém webu zveřejnila návrh nařízení, které počítá se zachováním střídání letního a zimního času. Ačkoliv se o jeho zrušení mluvilo už před pár lety a v Evropské unii mělo skončit už v roce 2019, počítá se s ním i v budoucnu. Členské státy se totiž stále nedohodly na tom, který čas bude platit. Informuje o tom ČTK.
Zrušení střídání času přitom bylo na stole i tento rok. Jenže se této problematice evidentně nikdo prioritně nevěnuje, a tak bylo rozřešení zase posunuto.
„Další jednání k této problematice od prosince 2019 nepokračují a není jisté, zda a kdy budou pokračovat,“ píše ministerstvo práce v podkladech k navrhovanému nařízení.
Tak už se dohodněte
Jádro problému tkví v tom, že členské státy Evropské unie by sice rády jednotný čas, ale jaksi už se nedokáži domluvit na tom, který z nich to bude.
Ze shody na čase by přitom plynuly jen výhody ekonomické nebo organizační, jak si uvědomuje resort práce. A proč byl vlastně letní čas zaveden, když se to teď politikům nelíbí? Svou roli v tom hrál předpoklad snížení spotřeby energie.
To se ale ukázalo jako liché. Evropská komise totiž v roce 2007 zjistila, že letní čas žádný významný vliv na zemědělství, dopravu nebo cestovní ruch nemá. Úspory tedy byly minimální, jak uvedly některé státy.
Zhoršený spánek či větší únava
V posledních letech se ale odborníci zaměřují i na negativní dopady časového posunu. A to na psychické i fyzické zdraví lidí.
Česká tisková kancelář uvádí jako příklad výzkum biorytmů bývalé předsedkyně Akademie věd Heleny Illnerové. Dle ní si lidé v souvislosti se změnou času stěžují na horší spánek, únavu nebo nevolnost.
Podle jejích informací navíc další expertky z Akademie věd v únoru na půdě Senátu uvedly, že kvůli zdraví by byl vhodnější zimní čas, protože se dříve rozednívá a řada lidí by své biologické hodiny neměla s tímto nastavením seřízené.
Z toho by plynula nižší produktivita nebo riziko civilizačních chorob.
Zdroj: ČTK
Autor: Marek Slanina
