Letošní zima patří prozatím mezi ty nejteplejší, ale také sněhově nejvíc skoupé. Spíše než závěje, mohou lidé na horách spatřit nesouvislou pokrývku sněhu. Kromě lyžařů se současné počasí nezamlouvá ani přírodě. Zvířata a rostliny se totiž poněkud předčasně probouzejí.
Chybějící sníh a teploty vysoko nad bodem mrazu. Tak by se dala prozatím charakterizovat letošní zima. Podle Českého hydrometeorologického (ČHMÚ) ústavu bylo prvních deset lednových dní průměrně o 7 stupňů Celsia teplejší, než tomu bylo v posledních 30 letech.
Místo sněhových závějí se na horách objevuje tráva
Podobně je na tom i sněhová pokrývka. Takto málo sněhu bylo zaznamenáno v lednu roku 1990. Uvedl to web In-Počasí. Ze 163 měřících stanic, které se vyskytují napříč Českou republikou, se přírodní sníh objevil pouze na 6 z nich, a to na hřebenech Krkonoš, Jeseníků a Beskyd.
Spíše než o klasický sníh se podle ČHMÚ jedná o „nesouvislou sněhovou pokrývku s popraškem nového sněhu“. Nejvíce ho prozatím napadlo právě v Krkonoších, Labská bouda hlásí 33 cm a Růženčina zahrádka 26 cm.
„Pamatuju tady zimu, kdy nám pět neděl chumelilo, neustále, takže dennodenně se uklízelo. Dvakrát denně se musel uklízet sníh. To bylo náročné,“ uvedl pro Českou televizi Pavel Slovák, který žije na Šumavě. Letošní zima je tak pro něj pořádnou změnou.
Příští týden se ochladí a nasněží
Podle meteorologů ale pravá zima ještě dorazí. Její sílu však nedokážou zatím odhadnout. Podle meteorologa České televize Michala Žáka bude ještě do konce týdne na některých horách sněžit. Teploty se ale budou stále pohybovat okolo bodu mrazu.
Větší ochlazení se chystá až během příštího týdne. Od pondělí se budou na horách objevovat celodenní mrazy, případný napadaný sníh by tam tak mohl vydržet.
„Zatím je to pro lyžaře i běžkaře špatné, ale koncem měsíce už bychom mohli mít ve vyšších polohách sněhu dost,“ řekl zpravodajskému webu iDNES pozorovatel počasí Rudolf Kovařík.
Zmatené jsou včely i pšenice
Teplá zima kříží plány nejen lyžařům, ale také přírodě. Příliš brzy začínají být aktivní netopýři, ježci, ale například i včely. Těm krátké oblevy většinou nevadí, obvykle v té době vylétávají z úlu do bezprostředního okolí. Problém ale nastane, když teplo trvá už příliš dlouho a ony nabydou přesvědčení, že už je jaro.
„Pokud je dlouhodobě tepleji, tak matky začnou klást ve větší míře, než je zdrávo. Tím, že se pak v úlu musí zhruba o 10 stupňů víc topit, tak si tím včely snižují rychleji spotřebu zásob,“ vysvětluje včelař Petr Eminger iRozhlasu.
Zvýšenou aktivitu produkuje ale také rostlinstvo. Podle Otokara Šaška z Klapý se začala probouzet pšenice, ječmen, mák či řepka. Pokud náhle udeří velké mrazy, rostliny by mohly být nevratně poškozeny.
Zdroj: In-Počasí, Česká televize, iDNES, iRozhlas, Facebook
Autor: Markéta Mladá
