Vysokoškolští učitelé z filozofických fakult varují, že pokud vláda do 28. března nezareaguje na jejich požadavky, vyhlásí stávku. Porpora veřejnosti je však malá, humanitní obory totiž mnozí považují za nadbytečné.
O plánované stávce a důvodech protestů informovali učitelé prostřednictvím facebookové události Hodina pravdy. Samotná stávka pak nese název „Protest proti podfinancování sociálněvědních a humanitních oborů na VŠ“.
Hodina pravdy
Zástupci akademiků formou sociálních sítí informovali o svých požadavcích, mezi které patří více peněz ze státního rozpočtu pro vysoké školy a zavedení tarifů mezd, které by zajistily stejné platy pro učitele všech oborů.
Protesty jsou hlášené v Praze a Olomouci na 28. březen, což je Den učitelů. Propuknou ve 13:00 za předpokladu, že vláda na požadavky adekvátně nezareaguje.
Zároveň ten den proběhnou přednášky a diskuze s cílem informovat o tom, jak jsou sociálněvědní a humanitní obory na univerzitách podfinancované. O tomto záměru dle ČTK informovali zástupci Vysokoškolského odborového svazu (VOS) Petr Baierl a František Kratochvíl.
Učitelé mají více než docenti
Hlavní příčinou nespokojenosti profesorů je fakt, že odměny učitelů v regionálním školství rostly, zatímco na akademické profesory se zapomnělo.
Mariana Machová z Filozfické fakulzy Univerzity Karlovy tak například pro server iDNES uvedla, že měsíční hrubý plat docentky zde činí 32 400 korun. Přitom průměrný měsíční příjem dle Českého statistického úřadu činí v Česku 40 259 korun.
Server iDNES dále upozorňuje, že učitelé na základních a středních školách mají dle tabulek 47 590 korun. Ale do průmeru je započítáván i plat ředitelky, takže reálný plat učitelů je nižší. Navíc závisí na odpracovaných letech. Učitelka s 27 lety praxe má tak kolem 37 tisíc korun.
„Platový problém se roky prohluboval a plně vyvstal s radikálním navýšením platů učitelů základních a středních škol. S energetickou krizí však přestal být únosným, a na filozofických fakultách hrozí dokonce snižování mezd, které jsou již nyní pod úrovní mezd učitelů v regionálním školství,“ upozornila v tomto kontextu Asociace děkanů filozofických fakult.
Ministr slíbil nápravu
Ministr školství Vladimír Balaš slíbil, že se problematikou bude zabývat. Aktuálně je pro vzdělávání na státních VŠ vyčleněno 30,9 miliard. Na rok 2024 pak ministerstvo žádá o 10 miliard více.
„V současné době se pracuje na materiálu, kterým se bude zabývat jak MŠMT, tak vláda. Obsahem materiálu bude analýza mzdové situace na VŠ a návrhy řešení, a to jak okamžité, tak dlouhodobé, směrem ke státu i VŠ,“ uvedla mluvčí MŠMT Aneta Lednová a dodala, že mzdová politika záleží na jednotlivých univerzitách.
Přes příslib pomoci však ministr na debatě s učiteli a studenty Univerzity Hradec Králové uvedl, že na vše je třeba nahlížet v souvislostech.
Nadbytečné obory?
Protest je vyústěním dlouhodobého upozorňování na kritickou situaci a předcházela mu petice.
Už po únorovém rozhovoru s děkankou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Evou Lehečkovou pro Český rozhlas se na twitteru objevily negativní názory. Jděte makat rukama, vzkazovali lidé v komentářích. Zejména se jednalo o přispěvatele, kteří degradovali humanitní obory.
„Humanitní obory většinou zásobují svými absolventy politické neziskovky a média. Jinak najdou uplatnění leda ve fastfoodu. Jde až na výjimky o jedince, kteří by technický obor vystudovat nezvládli,“ napsala například paní Jana.
A v podobném duchu probíhá i diskuze na serveru Novinky, ve které diskutující degradují práci profesorů na humanitních oborech.
„Společnost potřebuje matfyzáky, mediky, strojaře, ajťáky, elektrotechniky,…ne filozofy, za kterými není vidět žádná práce,“ uvedl například diskutující Daniel.
Zdroj: ČTK, Novinky, iDNES, Přehledně24, Facebook, Český rozhlas
Autor: Soňa Jiroutová
