Po osmi letech od odchodu se zakládající člen Platformy evropské paměti a svědomí vrací (PEMC). Ústav pro studium totalitních režimů organizaci po neshodách dobrovolně opustil, nyní se do ní opět vrací. Podle členů organizace do PEMC rozhodně patří.
Platforma evropské paměti a svědomí je mezinárodní nevládní nezisková organizace, zájmové sdružení právnických osob, která vznikla v roce 2011.
Jejím úkolem je integrovat 68 veřejných i soukromých institucí a organizací z 23 zemí, které se zabývají výzkumem, dokumentací, osvětou a vzděláváním o totalitních režimech, které postihly Evropu ve 20. století. Zřízení Platformy evropské paměti a svědomí schválil Evropský parlament a Rada Evropské unie.
Zakladatel byl odejit
Právě Ústav pro studium totalitních režimů byl jedním ze zakládajících členů Platformy evropské paměti a svědomí. V roce mu však PEMC 2014 pozastavila členství, protože v něm údajně pracovali komunisté. Tehdejší zástupci ÚSTR obvinění odmítali a Ústav nakonec sám z organizace vystoupil, uvádí ČTK.
Začalo nové jednání o členství
„Platformu evropské paměti a svědomí považuji za velice důležitou instituci. Jsem proto rád, že jsme mohli obnovit jednání o našem členství a spolupráci ve všech směrech. V listopadu se budeme společně podílet na organizování mezinárodní konference Ruská hybridní válka proti demokratickému světu,“ uvedl na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů jeho ředitel Ladislav Kudrna.
„Velmi nás těší zájem a snaha Ústavu pro studium totalitních režimů o obnovení svého členství v Platformě. Vždyť ÚSTR byl jednou ze zakládajících institucí. Bylo nám velmi líto, že před lety váš ústav Platformu opustil, proto velice pozitivně vnímám snahy nového vedení o opětovné členství. Rozběhli jsme jednání v téhle věci, a myslím, že nic nebude bránit tomu, aby se ÚSTR staronovým členem Platformy v listopadu stal,“ dodal ke slovům ředitele Ústavu předseda platformy Marek Mutor.
Vzpomínkové akce v Bruselu
Dopady totalitních režimů si v červnu připomněl samotný Evropský parlament v Bruselu. V rámci tajného dodatku dohody mezi Hitlerem a Stalinem (tzv. pakt Ribbentrop-Molotov) došlo po začátku druhé světové války v červnu roku 1941 k prvním represím a deportacím z Pobaltí především v řadách aktivních odpůrců, vysokých státních úředníků, politických a vojenských představitelů. Z Polska přitom probíhaly deportace už od roku 1939.
Jako každý rok se i letos v Bruselu konala Vzpomínka na sovětské masové deportace. 14. června pak všech 27 členských států Evropské unie před Evropským parlamentem projevilo úctu všem obětem masových deportací v Sovětském svazu a Ruské federaci. Akci organizovala europoslankyně Rasa Juknevičienė.
Právě ve dnech 14. až 18. června 1941 totiž začaly první masové deportace v pobaltských státech.
Moments from today’s Commemoration of mass Soviet deportations by @Europarl_EN.
I thank all those who participated and read the names of the deportees! @EP_President @KubiliusA @MarekMutor📷 @EPPGroup pic.twitter.com/3tff9YMweF
— Rasa Juknevičienė (@RJukneviciene) June 14, 2022
Touto akcí se europoslanci odkazovali k brutalitě deportací v minulosti, ale také k současné situaci mezi Ruskem a Ukrajinou. Zmiňovaly se především masové deportace Ukrajinců do Ruska.
Organizátorka vzpomínkové akce před Europarlamentem v Bruselu se k situaci na Ukrajině vyjádřila jasně: „Sami Rusové, oni se tím netají,“ řekla Rasa Juknevičienė pro EuroNews, „vyprávějí příběhy, že nahradili mnoho tisíc, statisíce Ukrajinců, včetně dětí bez rodičů, a adoptují je. Chystají tak nové Rusy.“
Zdroj: ÚSTR, ČTK, Platforma evropské paměti a svědomí, EuroNews
Autor: Veronika Holcová
