Česká společnost ornitologická každý rok organizuje počítání ptactva a výsledky jsou rok od rohu horší. Můžou za to klimatické změny i to, jak lidi mění přírodu. Na nové studii pracovala Česká společnost ornitologická, Východoanglická univerzita a portugalské univerzity v Portu a v Lisabonu.
Studii s názvem Spatially explicit risk mapping reveals direct anthropogenic impacts on migratory birds (Prostorově přesné zmapování rizik odhaluje přímé antropogenní dopady na tažné ptáky) zveřejnil časopis Global Ecology and Biogeography 25. června.
Vědecký tým zkoumal celkem 103 druhů stěhovavých ptáků a identifikoval 16 příčin způsobených člověkem. Problém se významně týká i České republiky.
Ptáci už se nemají kam vracet
„Zjistili jsme, že člověkem způsobené změny krajiny v oblastech rozšíření ptáků v Evropě, Africe a západní Asii jsou u více než stovky afroeurasijských stěhovavých ptáků spjaty s poklesem jejich početnosti. Když mluvíme o přeměně krajiny, máme na mysli silnice, budovy, elektrické vedení, větrné turbíny – cokoli, co v krajině není přirozeně,“ cituje tisková zpráva České společnosti ornitologické Claire Buchanovou z biologické fakulty UEA.
Dalším aspektem úbytku stěhovavých ptáků je hustá míra zalidnění a s tím spjatá narůstající míra lovu ptactva. Dalším problémem je i degradace biotopů a změna klimatu. Vědecký tým ve studii publikoval 16 člověkem způsobených příčin, které se na problému významně podílejí. Jedním z nich jsou i velké skleněné plochy, které ptáky velmi ohrožují na životě, protože je nevidí.
Lidská činnost proti přírodě
„Víme, že stěhovavých ptáků v Evropě ubývá více než stálých, příčiny ale dosud nebyly jasné. Chtěli jsme proto zjistit, kdy během roku jsou tažní ptáci nejvíce ohroženi lidskou činností,“ uvádí v tiskové zprávě ČSO Alena Klvaňová.
Zásadním problémem je i chemizace přírody. Vlivem nadměrného používání hnojiv či ochranných postřiků ptákům mizí přirozený zdroj jejich potravy a mizí i přirozeně fungující ekosystémy, kde je ptactvo zvyklé hnízdit.
„Třeba v případě rorýsů obecných je velikým problémem i zateplování domů. Lidé při něm často ilegálně zaslepí větrací otvory nebo škvíry v podstřeší, kudy se ptáci dostávají k hnízdům, a rorýsi pak velmi těžko hledají nové hnízdiště, protože jsou zvyklí vracet se na ta původní. Silně ubývá i chřástal polní, který táhne až do jižní Afriky. V hnízdní době mu ale lidé u nás sekají louky tak často a v nevhodnou dobu, že mu nedají šanci vyhnízdit,“ dodává Klvaňová.
Zdroj: Česká společnost ornitologická, Global Ecology and Biogeography
Autor: Evženie Novotná
