V českém právním systému existují tisíce zbytečných předpisů, které se nyní vláda rozhodla zrušit. Jedná se o právní předpisy z dob socialismu i ty porevoluční. Vláda se na tom dohodla během jednání ve středu 9. listopadu. Dojde tak ke zrušení 10 283 předpisů z let 1918 až 2018.
V rámci tiskové zprávy vláda uvádí, že ministerstvo vnitra provedlo identifikaci obsoletních právních předpisů, a odhalilo tím 6 667 právních předpisů, které by měly být zrušeny. Vláda Petra Fialy proto schválila zákon o zrušení těchto obsoletních právních předpisů.
Právní předpisy z první republiky
„Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy, které se často ani nedodržují, jsou zastaralé nebo nahrazené novější legislativou,“ okomentoval v tiskové zprávě návrh Petr Fiala.
K provedené analýze vydalo tiskovou zprávu i ministerstvo vnitra, které doplnilo, že dále bude výslovně zrušeno 3 616 právních předpisů, u kterých panují pochybnosti, zda jsou právně platné.
Celkem tak dojde k odstranění 10 283 zbytečných právních předpisů z českého právního systému.
„Český právní řád musí být jasný a občané i úřady se v něm musí jednoduše orientovat. Proto zrušíme tisíce nefunkčních právních předpisů, jejichž přítomnost v právním řádu ohrožuje právní jistotu i správné fungování veřejné správy,“ doplnil zprávu Vít Rakušan a informaci zveřejnil i na svém twitteru.
§ ⚖ Zásadní zpřehlednění právního řádu, posílení právní jistoty občanů a snížení administrativní zátěže úřadů.
Z českého právního řádu zmizí přes 10 tisíc zbytečných právních předpisů.Více o návrhu @vnitro na https://t.co/8YaEvGnOaW pic.twitter.com/SNr0yQf9oW
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) November 9, 2022
Jako příklady zrušených předpisů uvádí ministerstvo například zákon z roku 1919 o zrušení celibátu učitelek, zákon z roku 1924 o zrušení odměn udavačů daňových přestupků či zákon z roku 1966 o čtvrté pětiletce.
Vládou navržený zákon nyní bude projednávat Poslanecká sněmovna.
Energetický zákon a více peněz pro stavbu škol
Kromě výše uvedeného vláda jednala například i o energetickém zákoně, kterým reagovala na evropské nařízení o výkupních cenách elektřiny. Tento strop byl stanoven Evropskou unií na 4 380 korun za megawatthodinu.
„Toto opatření je doplněním válečné daně, která byla schválena minulý týden ve Sněmovně. Je další reakcí na neočekávané zisky energetických společností, což jsou vlastně dopady ruské agrese na Ukrajině a ruské ekonomické války proti zbytku Evropy,“ vyvrátil Fiala dohady o tom, že dojde ke dvojímu zdanění firem.
Podle informací České televize bude vláda rozlišovat stropy dle typu výrobního zdroje. U jaderné energetiky bude strop 1 700 korun za megawatthodinu, u uhlí je rozpětí 4 140 až 5 600 korun za megawatthodinu dle velikosti elektrárny, u biomasy je opět nastaveno rozpětí, a to od 4 870 do 5600 korun za megawatthodinu, a pro ostatní obnovitelné zdroje bude strop činit zmíněných 4 380 korun za megawatthodinu.
Dále byl navýšen rozpočet na výstavbu škol, a to o půl miliardy korun. Má se jednat o podporu výstavby škol i v méně vytížených lokalitách, zejména v tzv. prstenci kolem Prahy.
„Reagovali jsme na navýšení cen stavebních prací a dalších cen, a proto jsme zvýšili maximální jednotkovou cenu na vybudované místo pro jednoho žáka z 800 000 korun na 1,1 milionu korun,“ vysvětlil v tiskové zprávě Úřadu vlády Fiala.
Zdroje: Vláda ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Twitter, Česká televize, CNN Prima NEWS
Autor: Soňa Jiroutová
