Vláda se v pondělí shodla na podobě návrhu státního rozpočtu na rok 2023. V něm došlo oproti tomu minulému k několika změnám. Rozpočet například počítá s financemi, které bude stát vydávat na zastropování energií, ale také s příjmy, které by měly plynout z vyššího zdanění velkých firem. Především to druhé ale opozice výrazně kritizuje.
Od počátku svého volebního období musela vláda několikrát měnit návrhy státního rozpočtu, a to jak toho letošního, tak toho na příští rok. Důvodem jsou především neočekávané výdaje, které vznikly následkem útoku Ruska na Ukrajinu.
Schodek je vyšší, než se předpokládalo
V úterý už se ale členové vlády shodli na tom, jak bude návrh rozpočtu roku 2023 vypadat. Vláda o tom informovala na svém facebooku i na svých webových stránkách.
Schodek rozpočtu se nakonec vyšplhal na 295 miliard korun oproti původně plánovaným 270 miliardám. „Schodek rozpočtu je vyšší, než bych si sám přál,“ řekl upřímně Novinkám premiér Petr Fiala. Jeho stranický kolega a ministr financí Zbyněk Stanjura ale navýšení schodku předpokládal už před prázdninami.
Vyšší výdaje především kvůli energetické krizi
„Rozpočtu na příští rok můžeme říkat protikrizový, válečný nebo solidární. Inflace bude i v příštím roce generovat další mimořádné výdaje v čele s vyššími důchody, sociálními dávkami, a především zastropováním cen elektřiny a plynu,“ popsal aktuální návrh rozpočtu v tiskové zprávě ministerstva Stanjura.
Právě zastropování znatelně zvýší hodnoty na výdajové straně. Rozpočet také počítá s navýšením penzí, ke kterému by mělo dojít už v lednu. Průměrně si tak lidé pobírající důchod polepší o 825 korun. „Tlak na výdajovou stranu je opravdu obrovský. Souvisí to samozřejmě s vysokými cenami energií,“ vysvětlil iDNES Stanjura.
Ke změně ale došlo i na příjmové straně. Vláda totiž počítá s více penězi z emisních povolenek a také z takzvaných daní z mimořádných zisků. Ty by měly zaplatit velké firmy z energetického a těžebního sektoru, petrolejářství či bankovnictví.
Spor o zahrnutí příjmů do rozpočtu
Právě to se nelíbí opozici. „Nemůžete dát do příjmů něco, co není schváleno zákonem. Já jsem dala digitální daň, to mně neustále omlacujete přes ústa, 2,5 miliardy. Vy tam dáváte 150 miliard. To je nepřijatelné, to je na vaši rezignaci,“ řekla Schillerová ministru Stanjurovi v pořadu České televize Události, komentáře.
Stanjura s tím však nesouhlasí. V reakci na bývalou ministryni financí uvedl, že podle stejné logiky by nemohl dát do rozpočtu ani náklady na zastropování cen energií, protože také ještě není přesně definováno, jak bude toto opatření vypadat.
V rozpočtu byly posíleny ale i jiné výdaje. Rekordní rozpočet čeká příští rok Státní fond dopravní infrastruktury, který obdrží 150 miliard korun. Polepší si ale také ministerstvo dopravy, a to o 30 miliard.
Návrh zákona nyní poputuje do Poslanecké sněmovny, která jej musí schválit. Předpokládá se, že na něj přijde řada někdy ke konci letošního roku.
Zdroj: Vláda ČR, Ministerstvo financí ČR, Novinky, iDNES, Česká televize, Facebook,
Autor: Markéta Mladá