Už 4. února tohoto roku vzplane olympijská pochodeň na stadionu v čínském Pekingu, kde se letos odehrají zimní olympijské hry. Jenomže kromě sportovců pravděpodobně slavnostní zažehnutí plamene uvidí jen málokdo. Letos budou totiž tribuny nejspíš z velké části prázdné.
A to nejen kvůli koronavirové krizi. Ta donutila zemi vstup zahraničním hostům na ceremoniál zakázat. A stejná pravidla platí i pro obyvatele Číny. Pouze speciálně pozvaní hosté mají možnost usednout na čestných místech a sledovat vše přímo na místě.
Jenomže podle iDNES bude i v tomto případě množství hostů o dost nižší než jindy. Spojené státy americké totiž vyzvaly k diplomatickému bojkotu silně zpolitizovaných her kvůli porušování lidských práv. A celá řada zemí se k nim již přidala. Peking na to vzkázal jediné: „Za tohle zaplatíte.“
Politické olympijské hry
„Olympijské hry byly už ve starověku chápány nejen jako sportovní akce, ale rovněž jako politická událost. Olympiáda byla tak prestižní záležitostí, že během jejího konání se nesmělo válčit a stát, který by toto pravidlo porušil, byl se všemi závodníky diskvalifikován,“ vysvětluje pro Přehledně24 politolog Vladimír Srb z Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře.
„Ale rovněž i moderní olympijské hry se staly předmětem politických diskusí. Jedním z rysů novodobých her je i střídání míst konání olympiády a už v otázce výběru státu či města se mnohokrát spekulovalo o korupci při volbě místa,“ dodává s tím, že už v minulosti se hry staly rovněž i nástrojem propagandy všech totalitních a autoritativních režimů posledních 100 let.
Podle slov Srba například nacistický režim využil olympiádu v Německu v roce 1936 k oslavě nacistických myšlenek. V roce 1980 bojkotovaly země Západu olympijské hry v komunistické Moskvě, o čtyři roky později na příkaz sovětských komunistů nesměli v Los Angeles bojovat o medaile závodníci ze zemí sovětského bloku. Současný politický bojkot je zajímavým fenoménem, na který můžeme nahlížet z mnoha úhlů pohledu.
„Je jistě právem každého státníka zhodnotit své a státní zájmy při návštěvě jakékoliv země, nebo naopak do některých států necestovat, ale na místě je jistě i otázka, zda je takovéto rozhodnutí efektivní a účinné. Čína se v roce 2020 stala největším obchodním partnerem Evropské unie. Nabízí se tedy otázka, jaký efekt má odmítnutí podat ruku prezidentovi země, která pro nás produkuje významné procento výrobků?“ ptá se Srb.
Ani Česko své zástupce nevyšle
Ačkoli jsou prozatím oficiálně potvrzeni mezi hosty na olympijských hrách v Pekingu zástupci z 23 velkých zemí, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Japonsko, Dánsko, Belgie nebo Litva podporují bojkot. Prezidenty vyšle například Rusko, Kazachstán, Mongolsko, Polsko nebo Argentina, z dalších zemí dorazí velvyslanci a ministři.
Ani z České republiky nedorazí na OH nikdo. Oficiálně se u nás ale o bojkotu nehovoří. „Prezident Zeman mi řekl, že pokud se nebude moci zúčastnit olympijských her, tak mě prosí, abych z pozice velvyslance vynaložil všechny své síly na jejich podporu,“ řekl před časem Vladimír Tomšík, velvyslanec v Číně.
Dočkal se ale silné kritiky od ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, který zdůraznil, že Tomšík nepravdivě uvedl, že u nás všichni olympiádu v Číně podporujeme. Dokonce ani Český olympijský výbor letos na olympiádu žádné hosty nepozval.
Diplomatický bojkot je rozhodně na místě
Ačkoli Česká republika nehovoří oficiálně o bojkotování, v nedávné době se k tématu vyjádřil senátor Pavel Fisher. „Diplomatický nebo politický bojkot na místě je, protože k politizaci olympiády došlo už v roce 2008 v Číně,“ řekl podle webu iRozhlas.
„Podobné akce jsou naopak výbornou příležitostí ke sbližování a rozhovoru se zeměmi, které si jinak nerozumí,“ oponoval mu ale bývalý velvyslanec ve Francii Petr Drulák. „V okamžiku, kdy se oblasti jako kultura či sport začnou politizovat, tak se země připravují o pozitivní agendu, která může zmírňovat napětí. Je ale zřejmé, že Spojené státy americké mají o konflikt zájem, mají zájem o vyostření vztahů s Čínou. Potom si i zavírají kanály, které by tu jinak byly,“ dodal pro iRozhlas.
„Olympijské hry v roce 2008 se v Číně staly zástěrkou pro velmi silné represe v Tibetu nebo v Sin-ťiangu. Proto bychom neměli být naivní a stávat se účastníky ve hře, jejíž scénář ale nepíšeme my. I k tomu směřuje apel Senátu, který už v červnu odhlasovalo plénum, abychom do Pekingu na hry nevysílali oficiální představitele, ale jen naše sportovce,“ uzavřel své myšlenky Fischer.
Čína se bude podle všeho proti bojkotujícím zemím bránit. Místní ministerstvo označilo diplomatický bojkot za snahu narušit hry na základě ideologických předsudků a lží. Peking pak všem zemím, které se ho tímto jednáním dotkly, vzkázal, že za své chyby rozhodně zaplatí.
Zdroj: Přehledně24, irozhlas.cz, idnes.cz
Autor: Šárka Cvrkalová
