Evropská unie vyzvala čtrnáct členských států, aby se připojily k výzvě respektovat práva sexuálních menšin. Tu naše vláda odmítla a nikdo se zatím oficiálně nevyjádřil, z jakého důvodu tak učinila. O zprávě informovalo Aktuálně.cz
Belgie iniciovala dopis adresovaný Evropské komisi, v němž míří proti novele maďarského zákona o právech dětí. Novela byla přijata v polovině června.
Zákaz být sám sebou
Maďarská vláda před nedávnem představila novelu, podle níž má být chráněn zdravý tělesný a duševní vývoj dítěte. Mimo to zakazuje školám osvětu o jiné sexuální orientaci a pohlavní identitě.
Podle nového rozhodnutí se nesmí lidé do osmnácti let dostat do kontaktu s žádným materiálem „propagujícím homosexualitu“. Tuto věc považuje Brusel za další zásah vlády Viktora Orbána proti svobodě slova.
Nejen Belgie, ale i další evropské země označily maďarskou novelu za „flagrantní formu diskriminace“ na základě sexuální orientace, která je evropskou normou zakázaná a ve většině států zakázaná i národní legislativou.
Belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmés prohlásila: „Maďarsko tu skutečně překročilo červenou linii.“
Belgie odeslala dopis, ve kterém oslovila všechny státy Evropské unie, aby se k výzvě připojily. Česká republika to však spolu se zbytkem střední Evropy a balkánskými státy odmítla. Není známo, z jakého důvodu.
I u nás to stále skřípe
U nás bylo před nedávnem řešeno, zda by měly mít homosexuální páry nárok na uzavření manželství. Ačkoliv je to ve vyspělých státech světa naprosto běžný jev, bohužel i u nás se našli politici, kteří se při jednání projevili jako nevzdělaní lidé.
Není to však poprvé, co Češi na podobné lidskoprávní iniciativy nezareagovali. Například v roce 2013 své partnery Česko šokovalo tím, když tehdejší Rusnokova vláda odhlasovala, že se nepřipojí k finské výzvě, aby se na olympiádě v Soči respektovala práva všech sportovců včetně homosexuálů.
V tu dobu to byla reakce na sérii ruských zákonů namířených proti homosexuálům. Finsko předpokládalo, že právě Česko jako dědic havlovské tradice obrany lidských práv svůj podpis připojí.
Ministerstvo zahraničí chtělo tehdy tak učinit, tehdejší ministr školství Dalibor Štys to ale označil za „politiku, která do sportu nepatří“.
Zdroj: Aktuálně.cz
Autor: František Olša