Situace na české politické scéně je stále napjatější. Opozice řeší, zda by nebylo lepší vládě vyslovit nedůvěru nebo dolní komoru rovnou rozpustit. K tomu se již nyní negativně postavil prezident Miloš Zeman. Podle něj nemá povinnost na žádost parlament rozpustit. Podle odborníků se ale mýlí. V rozhovoru pro Lidovky.cz to uvedl i ústavní právník Jan Kysela.
Ačkoliv do nových voleb do Poslanecké sněmovny zbývá necelý půlrok, menšinový kabinet Andreje Babiše nemá potřebnou podporu. Toleranci mu před několika týdny vypověděli komunisté. Ti také uvedli, že pokud někdo navrhne vyslovit nedůvěru vládě, budou hlasovat pro.
Rozpuštění Sněmovny je s třípětinovou podporou povinnost
Na stole je nyní nejen vyslovení nedůvěry, ale také rozpuštění Sněmovny. Proti tomu se ale již nyní vyslovil prezident Miloš Zeman.
„Spekulace o tom, že je 120 hlasů, které umožňují rozpuštění Sněmovny, je naprosto mylná. Kdyby si tito naivové přečetli ústavu, tak by si zjistili, že prezident v takovém případě může, ale nemusí Sněmovnu rozpustit,“ uvedla hlava státu v pořadu Partie televize Prima.
Podle experta na ústavní právo ale Miloš Zeman zapomněl na další odstavec ústavy, který hovoří o rozpuštění Sněmovny. Ten je relativní nový, byl přidán až v roce 2009. Předešlé odstavce vyjmenovávají možnosti, kdy prezident může a nemusí Sněmovnu rozpustit. Tento nový odstavec však prezidentu nedává na výběr.
Přesné ústavní znění je: „Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.“
Pokud by prezident nechtěl konat, přišla by ústavní žaloba
Kysela v rozhovoru uvedl, že zde není žádný prostor pro pochybnosti, neboť se jedná o jasný pokyn. Podle něj prezident pouze opomněl tuto novou část a jedná se tedy o jeho faktický omyl.
„Pokud by to nebyla neznalost, nýbrž úmysl, je to z hlediska znění ústavy zcela neobhajitelné. Bylo by to něco, co se dá považovat za dokonalý příklad hrubého porušení ústavního pořádku,“ řekl v rozhovoru Kysela.
Jestli by tato situace přeci jen nastala, řešení by viděl v ústavní žalobě. „(…) najdete tři pětiny poslanců, kteří dají souhlas s návrhem Senátu, aby byl s prezidentem před Ústavním soudem zahájený spor o hrubé porušení ústavního pořádku. Na jeho konci může být sesazení prezidenta republiky,“ domnívá se ústavní právník.
Pokud by tedy byl prezident zbaven funkce, o rozpuštění Sněmovny by rozhodoval předseda senátu.
Autor: Markéta Krejčí
