Česká školní inspekce testuje každé čtyři roky žáky 5. a 9. tříd z českého jazyka a matematiky. Poslední šetření muselo být kvůli covidu o rok odloženo, a tak se realizovalo letos před prázdninami. Podle výsledků, které zveřejnilo ministerstvo školství, znalosti dětí distanční výuka nijak výrazně neovlivnila. Lidé v diskuzích s tím ale příliš nesouhlasí.
Žáci pátých a devátých ročníků základních škol a odpovídajících víceletých gymnázií byli otestováni během května a června roku 2022. U starších žáků se testoval český jazyk a matematika, u těch mladších se navíc přidal i test dovedností usnadňující učení.
Černé scénáře se nenaplnily
Výsledky tohoto zkoumání zveřejnila Česká školní inspekce na svých webových stránkách. Z tematické zprávy vyplývá, že epidemie covid-19 a s ní související distanční výuka znalosti žáků nijak zvlášť neovlivnila.
„Porovnání výsledků žáků v testech z roku 2017 a 2022 neukazuje na černé scénáře o výrazně negativních dopadech uzavření škol v období pandemie covidu-19 na takto měřené vzdělávací výsledky žáků,“ uvádí ve zprávě inspekce.
V češtině se lehce zhoršili, v matematice lehce zlepšili
Podle závěrů zprávy úspěšnost u českého jazyka dosahovala 68 procent u dětí pátých tříd a 65 procent u deváťáků. Mladší žáci si oproti roku 2017 pohoršili o 1,6 procenta a ti starší o 0,4 procenta.
V matematice si naopak testovaní žáci polepšili. Ti mladší o 3,6 procent na stávající 51procentní úspěšnost. Ti starší potom o 0,1 procent na úspěšnost 53 procent.
Zpráva také ukázala, že stále přetrvávají velké rozdíly mezi jednotlivými školami. Testovaní starší gymnazisté si v testování vedli mnohem lépe než žáci 9. tříd — v českém jazyce činila jejich úspěšnost 80 procent, u matematiky to pak bylo 72 procent.
Chudší kraje si vedly hůře
Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala ale nemá složení třídy vliv na konkrétní výkon jednotlivých žáků. „Když dáme dítě z rodiny s vyšším socioekonomickým statutem do školy s nízkým nebo podprůměrným, tak na jeho vzdělávací výsledky to nemá vliv,“ vysvětlil serveru iDNES.
Naopak má podle něj vliv právě z jakého sociálního prostředí děti pocházejí. Distanční výuka byla náročnější pro děti z nízkopříjmových rodin. Děti často neměly k dispozici vhodné materiální zabezpečení, rodiče se zase nemohli s dětmi tolik učit či jim zaplatit doučování.
Tato data potvrdila i mapa výsledků jednotlivých žáků. Nejhůře dopadly kraje na severozápadě republiky, které lze označit za ty chudší, jako například Ústecký či Karlovarský kraj. Mezi ty nejúspěšnější patřila Praha a Zlínský kraj.
Výslednou zprávou se na svém twitteru pochlubil i ministr školství Vladimír Balaš. „Chci moc poděkovat všem učitelkám a učitelům, protože hlavně díky nim se nevyplnily černé scénáře o negativním vlivu covidu na žáky,“ uvedl na svém profilu.
S Tomášem Zatloukalem z @CSInspekce jsme představili výsledky pravidelného šetření žáků 5. a 9. tříd ZŠ, které srovnává období před a po pandemii. Chci moc poděkovat všem učitelkám a učitelům, protože hlavně díky nim se nevyplnily černé scénáře o negativním vlivu covidu na žáky. pic.twitter.com/Qtn02czpJZ
— Vladimír Balaš (@VladimirBalas) December 12, 2022
Učitelé ale optimismus ministerstva ani trochu nesdílejí. Vyplývá to z diskuze, jež se objevila ve facebookové skupině Učitelé+, která je složena právě převážně z učitelů.
Podle učitelů to „odneslo“ hlavně duševní zdraví žáků
Ti si stěžují na to, že pandemie možná nepoznamenala empirické znalosti žáků, ale měla velmi negativní dopad na jejich duševní zdraví.
„Učím na střední škole a tolik dětí s panikami, úzkostmi, které utíkají do nemoci, anebo ze stresu onemocní – to v minulosti nebylo. Jsou křehčí, nezvládají stres…,“ myslí si uživatelka Irma. „Jsem preventistkou na SŠ 25 let, ale tak obrovské duševní potíže poslední dva roky, to je ‚jedno velký špatný‘,“ souhlasí s jejími závěry diskutující Ivana.
Ani znalosti ale podle mnohých nezůstaly bez poskvrny. „Současná sedmička, to je jedna zoufalá tragédie – z hlediska čtenářské gramotnosti, numerické obratnosti, znalostí češtiny, pracovních návyků. Třeba M, ČJ – absolutně chybí základy, na kterých stavět,“ stěžuje si na facebooku Libor.
„Nejenže nemají znalosti a dovednosti z těchto ročníků, ale ztratili i znalosti z těch předešlých ročníků, protože neměli šanci si je upevnit,“ myslí si učitelka Karolína.
Zdroj: CŠI, iDNES, Twitter, Facebook
Autor: Markéta Mladá
