Na tom, že jsou emise fosilních paliv škodlivé pro životní prostředí, se odborníci shodují už dlouho. Kromě ovzduší ale škodí také ve velkém v zemědělství. V Asii podle nejnovějších propočtů způsobí ročně škody až 63 miliard dolarů. S problémy se potýkají pěstitelé rýže, pšenice a kukuřice.
Studie zveřejněná před časem v časopisu Nature Food informovala o tom, že s největšími škodami se potýká Japonsko, Čína a Jižní Korea. Jelikož právě odsud se ale plodiny vyvážejí do celého světa, vliv má samozřejmě situace i na další státy.
Vysoká úroveň znečištění ovzduší ozónem má vliv na úrodu, která se rok za rokem snižuje. V posledních letech došlo podle The New York Post dokonce až o třetinové snížení produkce jenom v Číně. Ozón totiž narušuje nejen ovzduší, ale také půdu.
„Obyčejně se ozón vyskytuje pouze ve stratosféře (ve výškách mezi 15–30 km), kde se nachází tzv. ozónová vrstva, která je pro život na zemi životně důležitá. Filtruje totiž smrtonosné UV záření z vesmíru a bez této vrstvy by byl život na zemi nemožný. Už jen snížené množství stratosférického ozónu může způsobovat větší výskyt zhoubných onemocnění kůže,“ říká pro Přehledně24 Michal Kozubek z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Dodává, že naopak přízemní ozón vzniká z oxidů dusíku, které jsou uvolňovány ze spalovacích motorů a těkavých organických látek ve složitých reakcích,jež jsou jednou z hlavních složek znečištění. Je i ve velmi nízkých koncentracích dráždivý. Při delší expozici způsobuje dokonce značnou zátěž pro organizmus.
Tento jev se, jak Kozubek vysvětluje, souhrnným názvem označuje jako suchý smog, někdy také fotochemický smog. Právě ve východní Asii je přítomna kombinace silného znečistění ovzduší a ideálních meteorologických podmínek, jako jsou vysoké teploty a nízké vlhkosti vzduchu.
Obrovské ztráty
„Východní Asie je největším dodavatelem rýže na celém světě. V případě takových škod, jaké za poslední roky ozón napáchal, dochází k obrovským ztrátám na ziscích pro všechny zemědělce v oblasti,“ řekl pro agenturu Reuters Zhaozhong Feng, environmentální výzkumník z Nankingské univerzity, Ústavu pro vědecké informace a technologie.
Feng upozorňuje, že kromě snížené produkce v daných letech dochází také k problémům s produkcí v těch dalším. A to nejen kvůli ozónu, ale i kvůli snížení stavů a přizpůsobení podmínek. Někteří zemědělci si hledají novou práci dobrovolně, jiní jsou nuceni svá místa opustit, protože je k tomu přiměje nedostatek financí z výnosů.
Feng společně s kolegy použili k vypočítání ztrát na pěstování plodin data z monitorování ozónu a sami se vyděsili, když se ukázalo, jak obrovské peníze kvůli situaci mizí. Předchozí výsledky byly založeny na počítačové simulaci a i v nich byla čísla nemilosrdná.
„Tyto simulace jsou samozřejmě prováděny i u nás a také jsou z nich odvozeny limitní hodnoty, při kterých je vyhlašována tzv. smogová situace. Naštěstí v naších podmínkách se tyto situace vyskytují minimálně, a nemají velký vliv na zemědělskou produkci,“ dodává Kozubek.
Klesající kvalita půdy
Kvalita půdy za poslední roky v Asii neskutečně klesla. Podle odhadů například v Číně je již pouze 7 % půdy, která je plně uzpůsobena pěstování rýže, pšenice a kukuřice. Všechny tři plodiny se samozřejmě pěstují i na dalších pozemcích, zde jsou ale ztráty očekávány.
I tak podle odborníků ale posledních několik let dochází k takovým úbytkům, na které nikdo není připraven. Je tak logické, že se budou do budoucna plodiny pravděpodobně zdražovat a některým zemím možná bude dovoz omezen. Stejně tak si odborníci lámou hlavu nad tím, jak životnímu prostředí pomoci.
Zdroj: Global Landscapes Forum, The New York Post, Přehledně24
Autor: Šárka Cvrkalová