Stál se jednou z nejznámějších osobností sedmnáctého století na našem území. O tomto nejznámějším katovi napsal román i spisovatel Josef Svátek. Jenže román o Mydlářově rodině v Praze obsahuje i mnoho fikcí. My jsme pro vás vybraly ty informace, které jsou opravdu skutečné.
Kati drží podle dochovaných informací jen málo výhod. Mezi ty největší patřil vysoký plat, měli práci, u níž zase tolik nenadřeli, a pracovali pouze několikrát v týdnu. A Vzhledem k tomu, že vaše postavení muselo být kat ubytováno mimo město, vyberte tak žil u hradu nebo příkopů.
Měl život samotáře
Pokud šel do kostely, měl tam své vytyčené místo. Nikdy nesměl ani do hospody na pivo ani si s někým popovídat. Neexistovalo ani, že by si s někým podal ruku, a neustále musel nosit černý nebo červený šat, aby bylo zřejmé, o koho se jedná.
Pouhé popravování ale nebylo v jeho kompetenci. Kat Mydlář chodil i do mučírny, kde mučil každého, kdo tam byl, bez ohledu na to, zda je skutečně vinný či nevinný. U obyvatel se často šířila i pověra, že věci po popravě jsou magické, a tak je od kata vykupovali. A protože se vyznal i v anatomii, přivydělal si peníze i jako léčitel.
Kdy se Jan Mydlář narodil, je neznámé, pouze se ví, že pocházel z Chrudimi. Studoval drahou latinskou školu, po jejím absolvování studoval v Praze latinu a fyziku. Následně se dostal na medicínské vzdělání. K povolání kata se dostal čirou náhodou kvůli nešťastné lásce.
Jan Mydlář byl staroměstským katem a byl i tím v postavení nejvyšším katem. Dostal se tak na nejvyšší bod své kariéry. Těšil se i z přízně samotného císaře Rudolfa II. Oženil se s jistou Alžbětou, dcerou jiného kata, které následně v Praze koupil dům na Starém Městě.
Svému řemeslu se naučil díky v oboru zkušenému katovi Jarošovi. A protože Mydlář pracoval v období českého stavovského povstání, byl mu přidělen jeden z nejtěžších úkolů. Stal se katem dvaceti sedmi českých pánů dne 21. června 1621.
Neměl jednoduchý život
Těsně před tím, než Jan zemřel, se podruhé oženil. V žádných spisech není jasně uvedeno, kolik měl dětí, s jistotou jen víme, že měl rozhodně jednu dceru a jednoho syna. Zajímavé na jeho práci ale bylo, že byla dědičná. A protože v roce 1632 při popravě poprvé minul, šel na zasloužený odpočinek.
Jeho syn Jan Václav Mydlář si tak sám nemohl určit, jakou cestou půjde, a musel dělat to, co jeho otec. Janovi vnuci Jan a Daniel slouží také jako kati. Jak to bylo u jiných členů rodiny Mydlářů, nikdo neví, stále tak jsou zahaleni určitým tajemstvím.
Autor: Ivan Glaser