Někdy se zkrátka stane, že i matka příroda se občas ve vývoji lidského života „přehmátne“, a na svět přijde člověk ne zcela dokonalý. A to je příběh postiženého Ernieho, který měl siamské dvojče srostlé k sobě dost nevhodným způsobem.
Ernie měl, dá se říct, běžnou postavu, ale z hrudi rostlo jakési tělo jeho bratříčka, z něhož vycházely dvě ruce a dvě nohy. Chlapec dostal jméno Ernie, jeho srostlý sourozenec nakonec dostal jméno Len. Ten měl dokonce i vlastní játra a ledviny, o vše ostatní se však museli dělit.
Musel se živit jako jemu podobní
Bohužel v té době měli takoví lidé jedinou možnost, jak si něco přivydělat, a mít tak v rámci možností důstojnější život. I proto se Ernie rozhodl vystupovat veřejně a svou vadu ukázat jako přednost. A lidé, protože jej skutečně chtěli vidět, platili nemalé peníze, aby se na tento úkaz přírody osobně podívali.
Jenže jeho kariéra v cirkusu byla poměrně krátká. Stalo se tak proto, že vystupoval pouze v Kanadě, nikde jinde o něj takový zájem nebyl. Ke všemu se u něj v roce 1942 začaly projevovat závažnější zdravotní komplikace.
V tom roce mu bylo 12 let a lékaři se rozhodli, že Lena od jeho bratra oddělí. Jednalo se tak v podstatě o určitou amputaci, se kterou Ernie ale nesouhlasil a svého bratříčka se nechtěl vzdát. Přitom se podle informací několikrát svěřil, že pokud by měl dostat výprask, byl by rád, aby tak učinili na nohy jeho bratra.
Lékaři ale měli poslední slovo. A tak v prosinci roku 1943 byl chlapec převezen na slavnou kliniku Mayo v Rochesteru. Tam renomovaný chirurg odoperoval Lena z Ernieho těla. Po operaci se do běžného života měl dostat během čtyř až šesti týdnů.
Čekala ho operace a propadl depresím
Operace se podařila, chlapec nakonec zákrok přežil. Jenže když přišel o své dvojče, o kterém lidé mluvili jako o parazitickém, u chlapce se začaly projevovat psychické poruchy. Podle záznamů trpěl především silnými depresemi. Ty vyvolala ztráta bratra, ke kterému měl silné citové pouto.
Lékař, který do péče malého Ernieho dostal, údajně řekl, že je chlapec vysoce inteligentní a citlivý. Ve svých dvanácti letech měl myšlení a inteligenci minimálně devatenáctiletého jedince. I to byl jeden z důvodů, proč se tak choval a deprese ho pohltily.
Ale ani toto období netrvalo dlouho. Chlapec se z toho po určitém čase nakonec dostal, chmury byly pryč, přestože bratra měl neustále ve své mysli a vzpomínal na něho. Nakonec se mu dokonce podařilo se oženit a mít děti a společně s nimi žít plnohodnotný život.
Autor: Ivan Glaser
